Listopad 2018

Jak jsem prožil léto, a dlvod nečinnosti

2. listopadu 2018 v 23:00 | R.H. |  Ze života
Poslední dobou žiji tak, že vše, čím se zabývám vw svém životě a prezentuji to na internetu pomocí sociálních sítí, webů, blogů, videy na YouTube, a živým vysíláním jednak na Facebooku, YouTube, nebo pomocí různých aplikací pro mobil, jako je třeba Periscope od Twitteru, či Instagram, řeším tyto věci ibvykle způsobem, o kterém bych sem rád něco napsal, protože tu dlouho nic nebylo.

Posleení dobou máme velice horké léto, a už koncem Května je krásně. Nechce se mi sedět doma u počítače, tak se snažím být co nejvíce venku a pokud není moc horko, dělám vše na chytrém telefonu, I ten však vždy u sebe nemám, pokud je tropický pařák a já se jdu někam vykoupat. Vysoké teploty mohou poškodit baterii, nehledě na to že bych o smartphone nerad přišel. Pokud je člověk sám a jde si zaolavat i na polovárně, nebo restauraci s bazénem na zahradě, jsou jeho osobní věci bez dozoru. Tokovou restaurací je Restaurace Železná panna, zmámá také jako "Kemp". Tam jsem strávil letošní léto prakticky celé a i bez koupání jsem tam chodil na oběd dokud bylo natolik hezky, aby šlo sedět venku.

V předchozích letech, když jsem opravdu potřeboval udělat něco v létě na počítači, používal jsem notebook.U stolního počítače se mi stává vždy koncem Května, že se lkčítač po zapnutí během chvíle postupně zpomalí až se téměř zasekne tak, že se dá vypnout jen dlouhým podržením zapínacího tlačítka na čelw skříně. I ksyž má můj počítač pouze ventilátor ve zdroji a na chladiči procesoru, přes zímu jede každý den a jen na noc ho vypínám, což není nutné, protože je ten počítač tichý. Díky tomu se přehřívá, a to zejména proto, že i když uklézím, tak běžící počítač do sebe nasává prach ze vzduchu před tím, žež dopadne na zem, nebo kamkoli, aby šel vyluxovat, nebo utřít. Potřebuji tak šikovného kamaráda, aby pořítač rozebral a vyčistil. Je potřeba tomu trochu rozumět, protože lepšího vyčištění vnitřku skříně, ventilátorů a součástí počítače, když odpojíme a vyjmeme kabely a vše vyfoukáme kompresorem, nebo ztlačeným vzduchem ve spreji s antistatickou koncovkou. V nejhorším lze počítač vyluxovat, ale je potřeba mít jistotu, že nehrozí nasátí nějaké drobné součástky a že vzduch, který vysavač basává není nabit statickou elektřinou. Protože se k tomu používá hubice na škvíry, která je dnes obvykle plastová, takže to nehrozí a luxy mají obvykle regulaci výkonu, takže aby se něco nevycuclo, stačí to dát na nejméně.Notebooku to občas prospěje taky, ale to musí být ten kamarád hodně šikovný, nicméně to není tak úplně můj případ, protože mám notebook pouze pro případ, že nefunguje stolní počítač, takře to do sebe žádný svinčík netahá a navíc to je udělané tak, aby to vydrželo hrubší zacházení ve smyslu třeba práce na sluníčku, nebo na nestabilním povrchu a a tak.

Bývám tak od jara do podzimu hodně venku v přírodě a v hospodě mezi lidmi.Ty hospody jsou různé a potkám tam někdy nějaké známé a je to fajn. Kdybychom chtěli rozebíratmé osobní neobvyklé zkušenosti, známé také jako kontakt s mimozemšťany z Albedoru, zjišťoval jsem také, jací lidé doopravdy jsou a co se týká hlavně jednoho kamaráda z hospody, který je do toho zasvěcen, tak i když je mimo mé příbuzné, nebo členy nějakjé náboženské společnosti, tak je on lepší než ostatní lidé, ale ne docela. Dělá mu potíže pochopit že se snařím změnit svět k lepšímu podle toho Albedoru, což prakticky znamená začít tám, že bych měl kolem sebe komunitu lidí, která by mi rozuměla. Docela se to trochu rýsuje v tom Kempu, kde jsem se víceméně zkamarádil s personálem a některými stálými hosty, takže aniž by věděli o co jde, celkem se naučili ignorovat moje nevhodné chování ve smyslu hlasitého krkání a prdění ve společnosti a navíc je s tím občas i legrace. Bohužel to nejde moc dobře nauzčit ženskou, protože ženy nebývají prasátka, a to i přesato, že se třeba hlasitému krknutá, nebo uprdnutí nějaká holka zasměje, což lze pokládat za joskřičku naděje, avšak takové dívky jsou ještě většinou nezletilé, nebo jim je maximálně kolem 20 let, takže by věkově taková žena mohla být i moje dcera. Na určitý druh vztahu se věím všudy na jedno odpoledne stačí když bude už plnoletá, což by mi stačilo. To ale nebudeme rozebírat.

Pokud to moje finanční situace dovolé, budu v tom pokračovat i v zimě. Na čínské, nebo vietnamské jídlo nemám vždycky chuť. Abych nemusel vyzvedávat hotovost a rovnou jít na oběd, nebo na pivo někam, kam chodí i nějací známí, musím zjistit jak to je s placením kartou v jedné klasické české restauraci s lidovými cenami.

R.H.