Červen 2017

Jak se v hospodách nekouří, lidé jsou podráždění

20. června 2017 v 19:36 | R.H. |  Co mne trápí
Jistě jste si všimli, že pořád píši o tom, že mají liodé ke mně občas averzi, takže se cítím ohrožený. Proto bych rád měl družku vyšší postavy než jsem já sám, i když obvyklý je prasvý opak. Tento problém kromě mne asi nikdo neřeší, ale abych se v yjádřil k aktuálnímu dění v České republice, rád bych se vyjádřil k zákazu kouření v restauracích a hiospodách. Jako nekuřák to celkem vítám, protože to už v hospodšě, kam chodím občas na pivo tolik nesmrdá a také mi nesmrdí oblečení.

Všc má alew i druhou stranu, díky které jsem v hospodě ještě více sám než obvykle, protože všichni mí známí z hospody ksou kuřáci. Pokud se dá sedět venku, tak to jdew. To ale platí pouze v případě, že hospoda má zahrádku. Hospody bez zahrádky se poznají podle hloučku lidí u vchodu, protože si šli zakouřit., Zacpaný chodník a v lokále prázdno.

To by zas tak nevadilo. Dokud budeme mít hezké počasí, tak to celkemn půjde. Horší to bude v zimě, kdy budou před restauracemi bez sezení venku mrznout kuřáci a budou mít ještě horší náladu, nežř nyní, což se mi může stát osudné. Ne snad že bi mne přímo někdo zabil, ale lidé jsou ještě podrážděnější než obvykle. Tak poznáte kuřáky. Všechno jim vadí, do všeho rýpou, takže se člověk nemůže ani v hospodě vyfotrit, nebo si vyfotit, či natočit něvo zajímavého, protože se každý moc bojí o své soukromí. Dokud se smělo kouřit, tak to každému bylo víc jedno. Nemůžeme ale házet všechny kuřáky do jednoho pytle, ale mám z hospody určité zkušenosti, které potřebu velké urostlé ženy za družku, aby mne chjránila ještě více pozvrzují.

Jelikož jsme my Češi šikulové na obcházení zákonů a pravidel, určitě něco vymyslíme.

Kromě tvorby hudby se pokouším rozšířit své kreativní obzory tvorbou videí na YouTube, takže by tu k tomuto článku měl vyjít i Videoblog. Video je k dispozici na


Budu youtuberem?

12. června 2017 v 20:24 | R.H. |  Ze života
Poslední dobou hodně natráčím viodea, protože se něktzeré věci lépe vypráví než píší, nebo mám poc it, že je video někdy působivější než psný text. YouTube použíbám již dlouho nejen na dívání se na různá zajímavá videa, mezi kterýmio se objevují věci, které jsou dalkeko zajímavější než profesionální pořady v televizi i přezto, že amatérská videa jsou obsahově zajímavější na úkor provedení.

Provedení má samozřejmě co do sebe, ale pokud chcete v produkování videa docílit ne zrovna zcela profesionálního provedení, potřebujete dosti výkonný počítač, silnou ghrafickou kartu a hodně místa na harddisku. Já se snařžím vymyslet video tak, abych v něm ukázal něco, co chci prezentovat a natočím ho podle nějaké představy, takže střčíhám a edituji jheště před vklastním natáčením. Stejně jako u skládání hudby, kdy si představuji jak poslouchám hotrové dílo, představuji si že sleduji jako divák video, které chci natočit.

Budu tedy Youtuberem? Svým způsobem ano, pokud tak chceme loznačit člověka, který používá YouTube jako platformu pro prezentaci čehokoli co dělá, nebo čím se zabývá formpou videa. Za předpokladu, zže si pod pojmem "Youtuber" představíome někoho, kdo cíleně používá YouTube aby bavil lidi pomocí videa s bláznivým, nebo zábavným obsahem, tak to není můj smysl používání této služby. Já jsem YouTuber v tom prvním smyslu, což znamená, že některé věci se nejlépe prezentují formou videa, což použiji.

Pokud na YouTube natáčáte tzv. Vlogy (Videoblogy), tak pokud to není video ze života typu rodinného videa, nebo natáčení zážitku s přáteli, tak je to sezení před kamerou, nebo webkamerou a vyprávění něčeho ze života. Poslední fdobou zažívám těžké chvíle. Úmrtí v rodině člověka ovlivní, zejména zemře-li Vám bvlastní matka, nebo oztec. Na svojí mámu rád vzpomínám a zjistil jsem že v některých případech na to bude nejlepší video.

Tak na mém osobním kanále vedle Videoblogu vznikl seriál vzpomínek na matku, prpotože pokud jde o legraci v podobě přebreptů, je lepší to vyprávět, protože to můžete zahrát. Přebrepty se totiž špatně přepisují a z toho důvodu někteří slavní herci vydávají na CD, deskách a kazetách nahrávky z divadlka, kde mají vyprávěcí představení s cílem dělat legraci. Velice úspěšným tématem jsou převrepty kolegů a chyby v nějaké inscenaci.

V mém přípafdě to byly přebrepty mojí matky, které byly způsoberné tím, že jsme jí se synovci hrozně zlobili, nebo šlo o začátky stařecké demence, případně rychlejšího myxšlkení, než mluvení. Z pčepsatelných breptů tak vznikla hláška " Točíš se na tom jako vogorila", nebo Pozpícháme pozpícháme povovo. Také byl vynikající výřik "rohohu".

Budu tedy YouTuverem? Nevím, i když jednoho člověka to zaujalo a i když ho to baví díky tomu, že si ze mne dělá legraci, začal mne odebírat a nějaké to video i okomentoval. Záměrně v tom pokračuji a myslím, že vedle tvorby hudby by nebylo špatné si rozšíčit obzor o bavení lidí, i když si nijak zábavný nepřipadám a třeba video s vyprávěním o rodičích a moderní technice, nebo o mojí první holce, jsem natočil se záměrem dělat srandu, ale nevím jestli to vyšlo.

To by chtělo zjistit, jaký má pocit někdo, kdo baví lidi na YouTube, nebo jakkoli veřejně. Rád bych se nějakého komika na to zeptal, jak se cítí během vystoupení, nebo natáčení videa. Co se týká YouTube a i jiných služeb na živé vysílání, tak sleduji velice často tvorbu člověka, který je známý jako Fatty Pillow, který paradoxně má psychické potíže, jakými je panický attak. Ze slavných herců v oblasti komedie je tento paradox i u Martina Dejdara, který vytvořčil v seriálu Comeback postavu Ozzáka. Martin DFejdar má deprese.

Já zdlrazňuji ještě jednou: NEDĚLÁM NA YOUTUBE LEGRACI. Pokud to někoho nejen zajímá, ale i baví, děkuji, je to fajn, ale to není výdycky můj cíl.