Jaký úspěch má moje hudba?

17. září 2009 v 12:46 | R.H. |  Osobní neobvyklé zkušenosti
Tento čřlánek by měl patřit spíše do rubriky "Hudba", ale vzhledem k tomu že se jedná o zážitky a zkušenosti s mými přáteli z Albedoru, je zde to pravé místo pro tuto zajímavost, která není nikde jinde moc publikovaná , protože jsem jí nepokládal za důležitou. Z toho co můžete vidět, bude následující skutečnost rozebrána jako přání čeho bych rád dosáhl na nové připravované verzi stránek o mé hudební tvorbě na adrese www.rhmusic.org.

Nevím jak k tomu došlo ale moje hudba se líbí mím přátelům z Albedoru natolik, že jsem v jejich komunitě a na jejich domovské planetzě něco jako náš Jean Michel Jarre. Když jsem poprvé nahrál doma něco, co jsem složil, pustil jsem to tomu svému kamarádovi který mi sehnal Marii Smaulovou a tomu se to tak líbilo, že mi pomohl to nahrát znova a lépe. To byl ten Kojnwan Skywalker u kterého je škoda že nemá žádný web nebo blog, protože nemá čas si ho udělat. Bylo by to jistě velice zajímavé čtení.

Proto je honě těch mých albedorských kamarádů a hlavně kamarádek dobrými hudebníky, protože to jsou částečmě lidé kteří tam sae mnou spolupracovali na profesionálním natáčení mých děl a gramofonovém vydávání nahrávek na CD, MC a u videa na VHS a DVD, kdy se ale už od kazet upouštělo stejně+ jako se to děje u nás dnes.

V jejich mezinárodní komunitě jsem mohl za pomoci svých přátel živě veřejně vystupovat i ve velkém stylu. Obvykle se můj koncert pořádal k nějaké události, která byla preo organizaci mých přátel nějqak důležitá. Takovými událostmi byl příjezd nových posil z Albedoru, nebo výmšna nějaké skupiny, otevření nové základny známé jako pobočka organizace Batradis, nebo přání ředitele nějaké pobočky na kterou přijela - resp. přiletěla nějaká delegace.

Program takových akcí byl asi takovýto:

V případě návštěvy delegace byla uvítací recepce. Pokud byl na programu můj koncert, dorazil jsem se svými přáteli buďto na tu recepci a nebo po ní, a nebo jsme se recepce nezúčastnili protože jsme se ubytovali. Potom obvykle následovala prohlídka města a večer koncert. Před ním nebo po něm byla někdy i slavnostní večeře.

V případě otevření pobočky se program lišil v tom, že byla slavnostní ceremonie, nějaké ty natšené slavnostní projevy, přestřižení pásky aby došlo k otevření, dslavnostní recepce nebo večeře a koncert.

Jinak záleželo na typu akce, ale obvykle to zabralo maximálně jeden víkend. V pátek se někam jelo, v sobotu byl koncert a v neděli se přijelo. Díky systému PELS se nikdo nepovolaný nedozvěděl a ani nezjistil že jsem někde byl.

Na těchto zájezdech se zažila spousta legrace a z hlediska technického vcybavení není bez zajímavosti, že množství různých nástrojů a dalších zařízení které třeba Jean Michel Jarre potřebuje na nějaký svůj koncert se vešlo do jednoho nebo dvou elektrofonických klávesových nástrojů. Také oíkolních zařízení je méně se stejnými schopnostmi.

Tady aspoň vidíte, jak je na AQlbedoru vše jednoduché. Je to hlavně tím, že showbussiness tam není jednou z ekonomických disciplín, ale je to lidová záležitost. Gramofonová produkce je pouhým nástrojem jak hudbu rozšiřovat způsobem, který je nezávislý na počítačích, mobilních telefonech a internetu. Platí to také o rozhlasu a televizi, kde je rozdíl pouze v tom, že rozhlasová nebo televizní stanice, vysílající bez řádného povolení a konsese může být poslouchána nebo sledována pouze pomocí počřítače nebo mobilního telefonu, protože je její vysílání čšířeno pouze po Internetu. Povolení a konsese je potřeba jen k tomu, aby radiokomunikační úřady poskytly té stanici frekvenci a převod vysílání do sítí DVB-T, DVB-C a DVB_S, nebo do analogového rozhlasového vysílání aby to hrálo na normálním rádiu nebo televizi.

O tom co je dobré si široká veřejnost rozhoduje sama na reozdíl od Země.

R.H.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama