Když nemůžu mít živou družku, jak vyrobit umělou

21. srpna 2009 v 15:25 | R.H. |  Osobní neobvyklé zkušenosti
Zento článek by se měl spíše umístit trochu do rubriky Hospoda, nebo Co mne trápí případně to chce novou rubriku protože jde o můj zájem o vědu a techniku. Přesto je v mých osobních neobvyklých zkušenostech protože hodně vědomostí k výrobě umělé ženy pro mne pochází z Albedoru, přestože je většina technologií již známá pozemskou vědou ale rozdíl je v tom že využití pozemské vědy stojí hrozně moc peněz a albedorsdká věda je zadarmo. Podívejme se jak bychom to mohli udělat s minimálními výdaji:

Tento problém jsem konzultoval s jedním kamarádem v hospodě u piva a byla přitom i legrace. Bohužel by to stálo moc peněz. Vyjdeme-li z vynálezu pana profesora Hirošiho z univerzity v Kjótu, jde spíše o příšerně drahou hračku, kde byly využity nejmodernější technologie využívané ve vojenské technice, letectvu a kosmonautice a na rozdíl od Albedoru nejsou používány v civilním průmyslu. Takže co se týká porady se Standou F. v hospodě, pohořelo nám to už na takové blobosti jako je mechanika nohy a ruky.

Standa F. by si měl tady to přečíst a zjistit jestli by to fungovalo. Obávám se že to fungovat nebude, úrotože nejsou dostupné potřebné technologie a umělá inteligence je teprve v plenkách. Pokusím se dle vlastního pozorování a pochopení mechaniky, elektroniky a servomechaniky popsat jak to asi funguýje albedořanům:

Co se týká hydrauliky a servomechaniky, navrhoval jsem pro jednoduchost použití přepouštěcího ventylu u hlavních táhel sloužicích ke vlastnímu chození, kdy mají nohy unést celé tělo. Bohužel se přepouštěcí ventyl nepohybuje vlastní silou při jeho uvolnění např. stiskem páčky u kancelářské židle na regulaci výšky, takže menší serva by nemohla táhnou maloui silou sloužící k otevření ventylu a přepouštěním plynu pohybovat nogou. Co použil profesor Hiroši nevím, ale u androidů vyráběných na Alvedoru je to řešeno hydraulickým přepouštěcím ventilem tvořeným dvěmi komorami kdy to co je např. u kancelářké židle pevná tvrdá trubka a v ní o něco menší trubka, tady je to měkké naplněné olejem. K pohybu tak stačí slabá serva a velká síla je dosažena na základě nestlačitelnosti kapalin. Funguje to vlastně jako lidské svaly akorát že je to ze speciální gumy pevnmé v tlaku a v tahu.

Toto se používá u celého těla avšak těžko dosáhneme hermetického uzacření té "nohavice" ve které je ta hydraulická kapalina zejména, je-li uvnitř jedna nebo více o něco menších komor které se pohybem rozrahují a smršťují. Nesmí nám to nekde prasknout, což bude problém, protože nejlevněji materiál pro tento druh servomechaniky získáme rozstříháním starých holínek a diší od kol do auta kdy ty nejsilnější bude dobré udělat z roustříhaných dsušěí do kol na traktror.

Malá serva známe třeba z modelařiny, aleto by nemohlo vykonávat žádnou domácí práci a když tam dáme silnější elektromotory, nebo je dáme na vysoké otáčky, mohly by ty elektromotory být slyčet. Zpřevodování dělá taky hluk, takže místo kovových ozubených koleček by šlo použít plastová, ale ta se brzy počešou. Kde je záskat? Budeme opět improvizovat jako u těch svalů a použjeme kolečka z různých hodin a hodinek, které nefungují. Takže kromě prasklých duší od kol nevyhazujte z nějakého důvodu nefungující hodsinky. U použití plastových ozubených koleček doporučuji kolečka silonová,nebo nilonová. Vinil se oláme protože je měkký, dural je křejký a balelit je těžký a křehký. Kovová kolečka haraší. Řemenice nevím jestli by přicházela do úvahy protože řemewnicový převod je sice tichý i s kovovými kolečky, které slouží jako kladky, aloe řemánky se časem vytahají, nohou snadno prasknout, nebo stačí aby řemínek vyklouzl z kladky a už to nejde. To se satává i tehdy, kdy je jako řemínek použit kovový pogumovanýdrátek nebo pogumovanou strunu (známe z magnetofonu).

Na mechaniku tak můžeme použít mechanické součástky všeho možného od hodinek po součásti starých nefunkčních magnetofonů až na motory u cívkových magnetofonů které lze napájet pouze střídavým proudem o napětí 220V. Motory z kazetového magnetofonu jsou na tento účel vhodnější. Stačí tomu stejnosměrný útpid a funguje to od 3 až 10 V. Čím meněší tím lepší. I ztak výslešdná žena bude muset mít o dost mohutnější postavu než jak by to vyrobili Albedořani, nebo pan Hiroši za astronomickou částku a moc by ta jeho ženská nefungovala.

V hospodě jsem si dělal legraci už z napájení, protože je potřeba aby to fungovalo bez kabelu do zásuvky co nejdéle. Albedořani tam dávají miniaturní termonukleární reaktort, což bychom nedokázali ani tehdy, když nám bude stačit jako zdroj energie třaskávý účinek reakce Vodíku a Kyslíku. Vycpeme jí břicho bateriemi LiPol, ale vydrží to asi 10 minut a musí to na nabíječku :-(. Nrsmíme totiž zapomenout na prostor pro svinutí napájecího kabelu pro dobíjení baterií. Ideální bude samonamotávací buben na kabel jaký se používá ve vysavači.

Kamenem úrazu je hned po mozku kontrolní soustava pro mechaniku, aby ta žena nerozdrtila vše co vezme do ruky. HJako zrak použijeme webovou kameru, jako sluch mikrofon a jako mozek notebook, kterému rupnul displej, nebo se to udělá ze spousty různě rozbitých mobilních telefonů a PDAček. Takže nevyhazujte rozbité mobily, notebooky a PDAčka. Měco se z toho bude hodit.

Albedořani toí samozřejumě dělají tak, že je v tom miniaturní kvantový počítač, případně pozitronický počítač se speciálně upraveným systémem ARAX. My to budeme muset spíchnout z několika notebooků, mobilů a PDAček kterým se něco stalo, ale dá se použít třeba procesor, paměť a řadiče. Ve Windows by se to asi dělalo blbě, takže abychom nemuseli tvořit systém včetně jádra, myslím že by byl nato nejlepší Linux.

V Linuxu jsou balíčky instrukcí okolo jádra a aplikace vzniká tak že se ty balíčky šroubují do sebe, nebo nějaký program vleze do jiného, kde něco udělá. Hodně věcí tam musí jet v pozadí. Konkrétně smysly, kontrolní systém na manipulaci s předměty a základy osobnosti.

Na tom má jet osobnost, což by se dalo možná někde záískat, nebo půběžně tvořit na základě otevřených algoritmů. Těmi by se i učila. Aby něco nedělala když nechci, to se řeší hlasovými příkazy. Jestliže použijeme součástky z nějakého mobilu třeba z Nokie 6085 či E66, tak tam je hloasové vytáčení které se dělá samo od sebe. Mobil se moc rozebtat nedá, tak tam dáme celou destičku a to nám ušetří práci. Akorát se tam bude muiset napsat program který bude umět provádfět aplikace systému Synbian, nebo nějakého firmware daného telefonu.

¨Když tam dáme wifinu, mlže si ta holka tahat z našich počítačů dodatečný software, nacož bychom si zříádiliserver a když to bude aspoň trochu fungovat, prodáme tuto technologii nějakému výrobci kuchyňské techniky, který by to pak dělal lépe, rychleji jednodušeji a levněji, protože má více penez než my a výsledkem by bylo že ideální partnerka by se nehledala přes seznamku, ale zašlo by se do Datartu, nebo do Electroworldu a tam by si pán vybral jaká by se mu líbila a co by měla všechno dělat a podle peněz za kolik měsíčně a na jak dlouho s možností vrácení peněz, minimální záruka 2 roky na výměnu či servis zadarmo, stačí to tady dole podepsat a ke to. Zákazník si může dále přát jestli s ní chce jet domů už se zapnutou, nebo jestli se mu má přivézt vypnutá zabalená v krabici - To je na obchodsníkovi.

To vše v podobě holky jako z časopisu, dovcolí-li nám to naše improvizace na vynález profesora Hirošiho. Při nejhorší ty drahé vojenské a letecké technologie musely být nějak vynalezeny a objeveny, takže by mělo být možné je objevit a vynaleznout znovu

Pokud víte jak nato a víte jak to urychlit, napište komentář.

R.H.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama