Den "blbec"

20. července 2009 v 17:58 | R.H. |  Pro zasmání
Myslím že se to každému občas stane , že je najednou den, kdy se nic nedaří a vše na člověka padá a zcela běžné úkony normálního života jsou velmi těžké. Já patřím k lidem kteří když přijde tzv. Den "blbec" tak to stojí opravdu zato. . Vzhledem ke svému zdravotnímu postižení mívám takové dny dost často a stačí aby se přihpodila alespoň jedna trapná m,aličkost. Nejhorší na tom je, že memí předem poznat jesxtli dnešní den bude takovým dnem "blbcem", kdy je lepší zůstat doma.

Já mám takovou smůlu že i když není zrovna takovýto špatný den, stává se mi že jdu třeba po chodníku a je tam úplně malá loužička a celý chodník je suchý. Pochopitelně že se mi hned na první pokus podaří do té loužičky šlápnout tak šikovně, že se pocákám bahnem. Nejlepší je to když má člověk na sobě světlé šaty na kterých mu záleží, jsou novcé a čísté a v případě zašpinění jdou špatně vyúprat a jde se někam kde je důležité vypadat co nejlépe. K totálnímu zlití bahnem je také dobrý kolem jedoucí náklaďsák po dešti.

Jak vypadá můj den "blbec"? Asi nějak takto:

Nejprve se mi nedaří se obléknout. Několikkrát si beru tričko protože ho mám buď naruby, nebo zadkem dopředu aod. Když se obléknu a chystám se vyraztit, shledám že mám kaýdou botu jinou :-D. Dokonce se mi jednou stalo, že jsem na tuto skutečnost přišel až když jsem byl dávno daleko od domoba a poznal jsem to dle reakcí lidí.

Potom obvykle následuje jízda tramvají na opačnou stranu než chci, nebo přejetí stanice kde chci vystoupit případně že jedu jinam než kam chci. To se naštěstí nestalo, ale nástrahy se vždy nějaké najdou.

Velmi dovedou člověka potrápit ty automatické dveře co se otevírají sami. Každému se otevřely a mně se naopak zavíraly. Obvykle to poznám tak že jdu do těch dveří a najednou po břinknutí čelem do skla zjistím že se neotevřely. Jakmile ucouvnu, dveře se otevřou. Po krátjém tanečku se mi těmi dveřmi podaří obvykle projít ale i tak se někdy stane že mne přiskřípnou.

To že věci padajhí z rukou není taková nepříjemnost pokud nejsou tak malé že je nevidím, nebo nemohu pořádně sebrat ze země, ale v rámci takového špatného dne obvykle nědo třeba v obchodě shodím, utrhnu, rozliji, nebo rozsypu. To vše samozřejmě nerad, ale stane se. Když jsem byl ženatý, moje manželka měla k tomuto účelu speciální pojištění proti rozbití zboží v obchodě. Takže kdyby zbořila regál, nic by se nestalo.

Nevzpomínám si naštěstí jestli jsem při takovém špatném dnu spadl do díry, upoadl do louže , nebo do něčeho oščklivého šlápl. To se stává každému a zas tak velká legrace to není. S odstupem času ano, ale nesmí se přitom člověk zranit.

Rak teď je prostor pro Vaše komentáře, kde se můžete pochlubit svým dnem "blbcem".

R.H.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama