Červenec 2009

jakou hudbu rád poslouchám?

31. července 2009 v 18:52 | R.H. |  Hudba
Abyste měli celou mojí osobnosti na blogu jako na talíři, není možné vynechat zábavu a hudbu. Nejen od práce je člogvěk živ a to i tehdy, jde-li jako třeba v mém případěš spíše o práci ve smyslu se něčím zabývat, vyplnit volný čas tvůrčí činností, nebo jen psaní blogu, protože peníze z toho newmám. I tak jako každý si i já rád pustím při práci i když neslouří k obživě, nějakou hudbu a i tam se se mnou dá o tom mluvit. Tím tedy začeneme. Dosud neexistuje žádná stránka, kde bych řekl něco o tom, co rád poslouchám.

Budete se divit co vše znám a sbírám přesto že jsem na spoustu vběcí mladý. Pokud někdo v útlém dětství něco často slyší, přiroste mu to k srdci. Určitě jste i Vy na tom dost podobně, máte-li rodiče ve věku 50-70 let am je Vám 20-40 let, preotrože v té době bylo Vašim rodičůlm kolem 20ti a to je doba večírků a kaleb kdy tehdy začaly svou dráhu dnes legendární skupiny a hudebníci. Velkým třeskem Big Beatu a rocku byly The Beatles a pak to šlo ráz na ráz. Jistě najdete doma alespoň jednu desku, kazetu, nebo páísku na cívkový magnetofon s Beatles, Rolling Stones, |Led Zeppelin a tak bych mohl pokračovat dlouho.

Můj táta paztří k takovým lidem, kteří v té době sbírali nahrávky těchto kapel. V 60tých letech to u nás nebylo moc jednoduché ale i tak měšl díky tomu že mám babičku (jeho mámu) z Anglie, měl možnost vozit si dewsky Beatles, Rolling Stones, Black Sabbath, Led Zeppelin apod...., z Anglie a tak dsokonce je většina desek originál od firem které těmto skupinám vydávaly desky. Většina desek konkrétně od těch Thje Beatles má logo společnosti která měla ve znaku jablko, takže je střed desky zelené jablko, nebo když to ještě nebylo, tak EMI. U Rolling Stomnes to byla DECA a u Pink Floyd "Harwest". Velkám pokladem u Pink Floyd je v tátově sbárce album "Thje Dark side of the Moon - Odvrácená strana Měsíce" kde je ten trojúhelník i na té desce, ne jen na obalu, což je díky tomu originál v produkci Alasna Parsonse. U nás to vydal Supraphon, ale to už není ono.

Stejměš jako vám ostatním se tehdy i tátovi nevyhlo nahrávání této hudby na koutoučák, který se již samozřejmě nedochoval, ale ty staré pásky ještě někde jsou a dokonce to i nějak hraje. Jednou jsem měl takový nápad ty nahrávky zachránit a tak jsem měl v ruce několik různýách cávkových magnetofonů kterým už bohužel vždy něco bylo, nebo se tomu něco stalo když jsem to používal, ale byly tam vyložené poklady.. K některým páskám jsou díky mně papíry s popiskem , co tam asi tak je. Bohužel je to k ničemu, moc to nehraje a některé pásky jsou potrhané, ale znám aspoň hodně věcí.

Hosdně věcí jsem si nahrál z tátových desek, pokud to nebylo tak poškrábané, že to neělo poslouchat. To naštěstí moc nebylo. I když se tu prodávaly dost mizerné gramofony, které ničily desky, dával na to dost pozor. Valná většina věcí již vychází znovu i na CD, nebo je na internetu v MP3 a jsou daůleko větší sběratelé než byl táta, kteří to sdílejí na P2P sítích, kde se dají sehnat i celé diskografie.

Nemá smysl jmenovat všechny ty slavné skupiny, protože jich je moc. Kromě Beatles, Rolling Stones, Led Zeppelin, Blaxck Sabbath a Pink Floyd, stojí za zmínku ještě Jethro Tull, abychom pokryli všechny rockové směry skupin které znám od Táty kde je také dosti zajímavou postavou Jimi Hendrix. Ten je zajímavý neuvěřitelnými zvuky kterfé jde s elektrickou kytarou udělat. Na svou dobu to bylo něco převratného.

V oblasti rocku jdu blíže k dnešní době, takže si občas rád poslechnu ledacos i od Metalicy, Iron Maiden, AC/DC, Nirvany, Def Lepard a ZZ-TOP. Ze starých kapel hrajících dodnes ujde Alice Cooper, Ozzy Osbourne od Blůack Sabbath, ale jen občas.

Kromě rockové hudby se již v těch 60tých a 70tých letech objkevili převratní hudebníci, kteří ovlivňují a inspirují mojí tvorbu, což je Mike Oldfield, Jean Michel Jarre a Vangelis. Mino to v populární hudbě mimo rock se málo čemu vyhýbám, ale málo co mne oslovilo natolik, abych to sbíral. Na sbírání nahrávek kromě skupin jako je ABBA, Pet shop boys a Modern talking, kde mi stačí jen nějaké výběry, mne ke sběru diskografie oslovila akorát smad skupina Depeche mode a AlphaWille.

Je toho hodně a napíšu sem o tom toho víc.

R.H.

Otec - hlava rodiny je důležitý pro rodinný rozpočet

29. července 2009 v 12:06 | R.H. |  Co mne trápí
Už v biblickém dávnověku bylo zavedeno pravidlo že je otec hlavou rodiny a postupem času přibyly další vlastnosti muže v rodině, mezi které patří už od nepaměti starat se o rodinu ve smyslu rodinu uživit což platí dnersy hlavně finančně. Mšl nych tu totiž heden příběh ze svého vlastního života, který bych Vám rád vyprávběl. Než se tak ale stane, rád bych se omluvil za způsob jakým bude článek napsán. Obvykle se totiž v nasmédiích zakrývají konkrétní jména, tváře konkrétních osob , aby nedocházelo k inzultacím a pronásledování konkrétních lidí o kterých zveřejňujeme nějkou reportář např. v pořadech jako je "Na vlastní oči", nebo "občanské judo" či zpravodajská reportáž v Televizních novinách, či (u jiných televizí) ve zprávách. V mém případě by toto bezpečnostní opatření nic neřešilo, nehledě na to, že tento blog má malou návštěvnost což se projevuje informacemi o přečtení nějakýách článků a naúprostou absencí komentářů. Chce to nějaký šok.

Začal bych asi tím, že je pochopitelné že každý máme právo si zařídit život podle sebe, ale mělo by to být zařízeno tak aby se s tím nenadělala žádná škoda. V případě opouštění rodiny to znamená svou bývalou rodinu zabezpečit. V mém případě kdyby moje máma nevyužila tohoo že měla dispoziční práva k bankovním úřtům které nám pomáhaly jako rodině hospodařit, tak by se nestalo, to co se nám stalo. Táta sice říkal že si skoro nic nevzal, ale to je u těchto rozepří tipické. Známe to u z výše uvedených televizních pořadů.

Příběh začal asi tak v roce 1998 i když abychom to vzali popořadě, začneme převratem 17. Listopadu 1989. Demokracie umožnila aby zde byly i zahraniční podniky. Předtím můj táta - Jan Hronek pracoval v Plynárně a pak v Plynostavu. V obou podnicích jezdil s bagrem, nebo řídil autobus, ale zlstal s námi púrotože byl většinou sám , nebo mezi chlapama, takže se nemohlo nic moc stát. V manželství se občas stává že žena na muže křičí což tátovi vadilo. Tím že se oženil s jinou, to moc nevyxlepšil, ale stalo se a za chvíli se k tomu dostanu. Zajímavé to je až od té doby co začal táta pracovat u americké firmy která stavěla a pronajímala byty v Praze pro bohaté podnikatele.

Mezi tím jsem se já ořenil a v té době došlo k tomu, pročm píšu tento článek. Jednou jsem pomáhal mámě s nákupem a nachytal jsmem tátu s cizí ženskou jak si berou růlzné věci. Jednbalo se o nynější tátovu manželku Zlatu Strapkovou, nyní Hronkovou se kterou se táta seznámil když pracoival u společnosti ABA kde dělal ředitele dispečníku a ona uklízečku. . Máma si to nedsala líbit a nebylo to nic příjemného. Sotva se ti dva vzali, já se rozvedl, protože moje bývala žena zjistila že nejen že bych jí dal moc práce a také už nebylo dost peněz o které jsme takto přišli. Dnes totiž se vše točí okolo úpeněz o kterých každý říká že je nemá, což je případ i mého táty.
--------------------------------------------------------------------
Fotoografie zachycuje mého tátu se sbou novou mynželkou Zlatou. Fotografie pochází z návštěvi u mé babičky
--------------------------------------------------------------------
V současné době se nám občas stává že se s mámou hodně hádáme když si chci něco koupit, protožečnás titzo dva lidé připryavili asi tak o půli milionu korun. Stalo se :-(.

Abych se ale vrátil ke svému příběhu, věci kolem rozvodu mých rodičů sew odvíjely tak že výživné bylo vymáháno soudní cestou a podařilo se nám ho získat jen přesně tak, jak to umožňuje zákon. O tu velkou částku jsme přiščli proto, že nynější manželka mého táty podplatila advokáta mojí mámy aby máma podepsla dokumewnty nutné k rozvodu. Já měl toho advokáta také a měl jsem daleko větší štěstí. Naše rozepře s mámou kvůli bídě občas řešíme i s tátou kteří říká že mi občas něco dá což se zatím vždy nějak podřilo, ale stejně jako každý říká že nemá peníze. Ono to bude asi také tím, že si teď může dělat sdluhy jaké chce a díky tomu je musí splácet. To co mne na tom trápí a co bylo důvodem k vytvoření rubriky na věci které mne trápí, je že by si měl táta trochu víc prosadit to že chce občas finančně podpořit svého syna, což naštěsté občas dělá, ale dovedu si asi představit, jaký je kvůli tomu asi rámus.

Ob víkend jezdíme y tátou k němu domů nebo do nějakého obchpodního centra, kde si dáme kávu a večeři. Táta si tam občas nakoupí a díky tomu mám tak trochu vysledováno že není tak úplně pravda že by neměl peníze, protože si ona vždy něco koupí a on o něco méněš a večeře také stojí dost peněz. To je fsajn ale trápí mně na tom to že mne tak vlkastně táta vodí za nos. Když nemám peníze, tak si logicky furt něco nekupuju a nedělám granda, ne?!. Takže táta prostě peníze má. Nerostou na stromě. Mimo jiné věci se učím jednoduché účetnictví, abych se naučil pracovat s programem MS-Excell a na základě vypozorovaných výdajů při setkání s tátou jsem si zpočítal že má peněz dost a když z něj potřebuji něco dostat a ono se mu nechce, tak mu nějakou tu tabulku předhodím. Na jídlo táta vyzvedává z bankomatu a jinak platí kartou. Jediná možnost jak nemít peníze a hýřit pomocí karty je ta, že má táta a Zlata debétní nebo úběrovou kartu. To se dá zjistit ale na to moje schopnosti ohlkedně počítačů nestačí.

Stalo se Vám taky něco takového? Máte podobný osud? Já osobně mohu díky tomu špatně dopadnout. Stačí napsat komentář. Není to u mne tak hrozné ale až nebudu mít mámu, budu sám.

Další důvody probereme v diskusi nebo v dalším podobné, článku.

R.H.

Málo techniky ke spokojenému životu

28. července 2009 v 14:33 | R.H. |  Co mne trápí
Pokud mne osobně dobře znáte, asi byste řekli že +si nemám na co stěžovat protože co jsem chtěl jsem dostal, co jsem chtěl a byly na to peníze, tak jsem si to pořídil ale bude to tak i nadále? Asi nejspíš ne, ale to tento článek zatím rozebírat nebude. V tomto článku se chci podívat na problémy které občas mám díky tomu že v obchodě kam chodím nakupovat dostanu špatně nazpátek, nebo je na mne prodavačka sprostá, to co si chci zařídit, zařídit nejde i když to jde a úředník který říká že to nejde se špatně vyspal, nebo je líný a najít si partnerku taky nejde po internetu protrože počítače a připojení je drahé.

Snažím se tedy nakupovat tam, kde se platí kartou a u nád se vyhýbám obchodům kde mám potíže s personálem. Naštěstí u nás hodně podnikají Vietnamci a ti jsou slušní a poctiví. V rubrice "Mé neobvyklé životní zkušenosti" najdete už teď články o světě, ve kterém tyto potíže nejsou nejen proto, že se tam lidé k sobě chovají slušně, ale valná většina služeb a práce je plně automatizována a lidé tak vlastně z našeho pohlkedu nic nedělají ve smyslu chození do práce, nebo práce za účelem se uživit. To se dělá dsoma přes počítač a venku přes mobil, kapesní PC nebo notebook. To by vyřešilo hromadu potíží s úřady kde vám člověk řekne že něco nejde, zatímco kdyby to bylo jako tam v tom světě, člověk si to udělá sám doma na webu příslušného úřadu, kde stačí vyplnit formulář.

Co se týká placení kartou, je jistě váce takových chromajzlů jako jsem já, kterým vypadnou peníze z ruky úpři jejich uklízení do peněženky nebo kapsy, takže když se k tomu ještě i špatně vidí, něco se snadno ztratí. Přece by neměl být problém mít všude terminál na kartu a speciální software, který by platební operace bezpečně přenášel po internetu v zajódovaném formátu aby to nešlo přečíst jinde než kde se to má přečíst. Stánkaři by to pak měli připojené k notebooku a satačí někde blízko nšějaká WiFi anténa kavárny, restaurace nebo pobchopdního centra která umožňuje připojení zadarmo. Jinak u kamených obchodů tam stačí pevná linka s internetem po ADSL, nebo internet po kanbelové televizi třeba od UPC a jeto. Vohužel ale chtějí telefonní společnosti vydělávat co nejvíce místo toho aby vydělávali jen tak, aby fungovaly, což je situace známá třeba z USA kde máte skoro všude internet zadarmo, levné počítače a rozvinuté a bezpečně internetové obchody a služby. A to je USA na Zemi a žijí tam stejní lidé jako jsme my.

V oblasti seznamování se je to pro mne tzaky špatné. Kontakt třeba získám a dokonce to ba i funguje, ale komunikace nemůže probíhat preotože ta dotyčná žena používá internet v práci a doma ne, protože na to nemá, nebo má toho koukání do obrazovky za celý den dost, tzak to doma nepouští, nebo pro ní nejsem jáí dost zajímavý a ona mi to nechcer říct aby mne neurazila, přitom to už dmeska zas tak drsahé není. To jak jsem pro něškoho zajímavý by i v případě levné techniky dopadalo stejně, ale něco by se aspoň pořádně dělo.

Pro všechny zde uvedené případy jak placení kartou u stánku až po seznamování se a bezplatný videohovor s dívkou, se zuačaly objevovat na našem trhu tzv. Mininotebooky, nebo-li netbooky. Je to malinký notebook, který ale nemá mechaniku DVD aby byl malý, ale má bezdrátovou síť akorát že je to u nás dost drahé. Furt to stojí minimálně polovinu až 2 měsíční platy nekvalifdikovanéh dělníka. V USA, Kanadě a na západě v přepočtu na naše peníze to vychází na 1 desetinu nejnižšího platu. Pokud se nechce platit za připojení, stačí být v dosahu nezabezpečené bezdrátové sítě nějakého obchodního centra, restaurace nebo kavárny či nemocnice a můžeme surfovat a vidět se při hovoru v programu Skype, nebo ICQ případně Windows Live Messenger. Jeden takový jsem dostal od táty a jeho cena se jinak pohybuje okolo 7 tisíc korun.

Toto jsou věci které by mohly být za mého života celkem rychlvyřešeny. To co mne na tom trápí je, že místo těchto dobrých věcí ze západu si bereme ty špatné. Za to může naše vláda a česká povaha, která se vyznačuje strkáním všeho do vlastní kapsy i když to není moje. Díky tomu to v České republice vypadá tak, jak to vypadá.

Myslím si že bude lepší když úřenechám další prostor Vám, abyster k tomuto článku mohli napsat nějaký ten komentář, ve kterém se můžete třeba svěřit s tím že máte podobné problémy.

R.H.

Lidé kteří mne opravdu mají rádi II. Partnerské soužití

25. července 2009 v 13:09 | R.H. |  Osobní neobvyklé zkušenosti
V minulém článku o lidech kteří jsou mými nejlepšími přázteli jsem se zmínil o tom jak jsem poznal věci které už dneska všichni známe a běžně používáme a lidi ze kterých si můžeme vzít příklad ve vzájemné pomoci, spolupráci při řešení čehokoli včetně něčích osobních problémů typu "jak si najít partnerku/partnera", "jask si přivydělat" nebo " jak technicky vyřešit používání čehokoli nejlépe zdarmna" apod. Poznali jsme že v rámci tohoto smyslu mají albedořamé velmi dobře organizovanou celosvětovou séť svých základen.

Nebylo mi ani pořádně 15 let když se právě tito lidé postarali o to, abych měl v životě zastání a ochranu foremou družky. Byla to Marie Smaulová která mne měla ráda a stále má, ale k tomu se dostaneme později. Nyní je důležité to, ýže jí nevadily moje nedostatky plynoucí z mého zdravotního postižení, přičemž ona sama je naopak zcela zdravá. Ona stejně jako ostatní Albedořané není na rozdíl od Homo Sappiens sobecká, takže nepřdmýšlí o eventuálním partnerovi jako o zdroji obživy a v případě manželství o zdroj živení rodiny, ale jen jako na kamaráda nebo ploditele. V případě Marie Smaulové jsem jím já a v případě rodiny se umí uživit sama.

Lromě duševních vlastností je podle našioch měřítek moc hezká až tak že by se dobře uživila jako modelka. V současné době když jsme vedle sebe a stojíme, musím se trochu zaklonit abych se jí podíval do očí. Já měřím asi 173 cm a ona asi 183 cm. Mezi mými albedorskými kamarádkami jsou holky měřící i přes 2 metry a pro všechny platí že mají velmi bledou pleť a velké ztmavé pronikavé oči. Marie má navíc krásné dlouhé černé kudrnaté vlasy. Na osobní ochranu nejen sebe ale i mne je nejen cvičená ale stejně jako ostatní albedořanky má velkou sílu. Síla jedné dívky z Albedoru = u dívek menšího vzrůstu 165-175 asi 2 silným pozemským mužů a u těch větších 0.5 HP (síla asi 10 silných mužů). Rozdílem v gravitaci mezi gravitací Země a Albedoru to není. Země a Albedor mají víceméně stejnou gravitaci Tyto informace sem píši proto že v pčřípadě vypmutí systému PELS budu takovou ženu mít i tak abyste to viděli, takže je lepší nás nechat rovnou napokoji. Albedořani jsou mírumilovní lidé a i v sebeobraně by Vám ublížili což nechtějí. K tomu se dostaneme později.

Do té doby než mi to poižívání systému PELS u té Marie vadilo, prožíval jsmem šťastné chvíle nejen kdekoli no a vedlo to už v necelých patnácti ke skvělému zahájení sexuálního života. Marie byla na 15 let na tyhle věci velice šikovná. Na rozdíl od toho jak byste mi tradili a pomáhali Vy lidé, získání této dívky bylo rycxhlé a snadné. Vy lidé byste mi poradili seznamku, inzerát, nebo navazovat hjen tak konerzaci s řenami v hospodě nebo kdekoli, což by vedlo akorát k tomu že bych dosztal přesa dršku, nebo by rande na inzerát nevyšlo kór kdyř by si někdo takto dělal z lidí legraci.

Už díky tomu že mne už na začátku mého života Albedořani umožnili přežít, záměrně kvůli dodržení kauzality díky čemuž se postarali o to aby existovbali jen jako moje fantazie, neovedli dokonalou práci takže se u nich všeobecně od té doby ví že jsem pako, které je kromě špatného zraku a motoriky postiženo Autismem, takýže je poztřeba některé věci řešit speciálním způsobem. Tím pádem se i družka nemůže opatřit u Vás obvyklým způsobem, který se i na Albedoru používá, ale jelikož se tam lidé k sobě chovají daleko lépe než lidé na Zemi, jde vše snadno dohodnout, udělat a zařídit.

V případě mne a Marie postačilo mému prvnímu albedorskému klamarádovi, aby sestrojil přístroj který umožnil navázat spojení s Albedorem a požádat o pomoc ohledně toho, že by byla potřeba pro Robina Hronka nějaká kamarádka, která by ho (jako mne) dále vyučovala a zároveň mne uvedla trochu do života. Za týden pozemského času se ten můj kamarád Konwan Skywalker sešel s jakýmsi Oliverem Mac Smaulem, což je otec Marie Smaulové. Zbytek si ti dva ddohodli v hospodě u piva a byla ruka v rukávu.

Ona se tehdy Marie Smaulová na škole přihlásila do Albedorské Armády, která sice neválčí ale aby tato instituce něco dělala, pořádá výcvik mládeže pro přežití v těžkých životních podmínkách. Speciální tábory neposkytují dostatek výcvikového programu jako je pořadové cvičení, opičí dráha, dostat se bez ničeho z džungle do civilizace a tak. Nejlepší je pčast na kosmickém programu, konkrétně výzkum cizích světů. Valnou část albedorského kosmického programu zabírá zkoumání planety Země a její civiůlizace. Přežití mezi dikovými pozuemšťany je parádní adrenalinový zážitek. Tím pádem většina mých albedorských přátel jsou mladé dívky na vojně. Ono je to tam totiž obráceně. Silnějším pohlavím je tam pohlaví ženské.

Bohužel mi vadilo že se v rámci dodržování kauzality (neporušovat přirozený vývoj civilizace kterou zkoumáme) Marie nezjevila mým rodičům a bylo mi dovolenou hledat lásku u pozemsakých žen. To proto abych se sám přesvědčil o tom, že pozemští lidé nejsaou tak hodní jak by bylo potřeba. Vyl jsem sice díky tomu ba i asi rok ženatý a opravbdu to stálo za starou bačkoru.Zavinil to můj táta který se rozvedl s mojí matkou a tak nebyly peníze nato abych měl vlastní rodinu.. Proto se také mj. zabývám Biblí se Svědky Jehovovými což nebude asi taky úplně ono, protože to jsou pozemští lidé, ale ti se aspoň nějak dsíky Bibli chovat se k sobě vzájemně nějak jako Albedořani. Na to v tomto blogu kdyžtak udělám rubriku a psát články o mém živoztě do ní.

Díky tomu se ale můžeme podívat na principy spolupráce na pomoci bližnímu na konkrétním příkladu konkrétně v oblasti hledání partnerky. Bohužel to ale nefunguje nejen kvůli přirozené sobeckosti pozemšťanů, ale vůbec díky přístupu k věci. Albedořani mi umí pomoci se věším, nebo dát radu jak něco udělat, ale na mezilidsaké vztahy to nefunguje nejlépe. Navíc jsem se obrátil na někoho, kdo mi pomohl ve svém oboru. Tak vznikl projekt známý jako GRS - Girl Recommending System.

Albedořani jsou totiž vynikající inženýři, geniální konstruktéři a špičkoví programátoři a vůbec dobří vědci. Jejich domovská civilizace je celá jaksi vědeckotechnicky založená a emoce tam jsou velmi slabé. Zatímco lidská společnost sice má dobrou technickou úroveň ale má oproti té albedorské něco navíc. To něco je větší srdečnost. Nevýhodou toho je že nic z toho co mí přátelé pro mne ddělají, nefunguje protože citová náklonnost a sympatie jsou věci, které nelze zvážit, změřit, počítat a hodnotit. GRS tedy obsahovalo informace o dívkách podobných albedořankách, kdy a kde jsem je viděl, podle čehož se mi mají ozvat. Byla z toho stránka kterou jsem měl na svém webu, kde tohle vše bylo spolu s radami jak se ke mě chovat hlavně tehdy když dám najevo že se mi ta daná dívka líbí.

Marie Smaulová když zjistila že jsem se takto poučil a chci se k ní vrátit, vynyslela něco podobného na hledání sebe samé a těch, kdo jí s tím pomáhaly. Než Vám povím o co šlo, podíváme se na tu spolupráci:

V případě jak GRS, tak Saverobin, si nejbližší naši albedorští přátelé kteří nás oba dobře znbají sedli (konkrétně sedly) k počítačům a v rámci sítě a sítí těch základen si na to vytvořily pracovní skupinu kde se doimlouvaly, dávaly dohromady dokumentaci a pak z toho udělaly webovou prezentaci. Ta nejdříbe šla v rámci té sítě aby jim pomohl někdo další a tak. Marie Smaulová toho umí oproti ostatním albedořankám dfost málo stejně jako pozemské ženy, takže jí bylo třeba v rýmci jejího projektu na mou záchranu pomáhat s některými věcmi týkající se administrace, jako je třeba zpracovávání údajů v databázi MySQL a práci sní a jak udělat web nebo připojitke skupině da\lší počítač (osobu ke skupině projektu na jeho doméně). Proto mají tyhle věci takové divné názvy, protože jde o domény projektů. Tato doména na síti vyjadřuje název skupiny vzdálených síťových složek určených ke sdélení dat bez nutnosti práce v místní síti. Tím je umožnědo sdílet dokumenty ve skupině aniýby byly zapnuté potřebné počřítače a je možný přístup kdekoli a kdykoli.

A co nato ten Konwan Skywalker? Kupodivu nic, kór když jeho děti spolupracují na tom Saverobin protože jsou chytré na počítač. Díky tomu jí i Vy můžete vidět a asi jí i znáte, ale ne jako Marii Smaulovou, nýbrš jako někoho kdo tak přesně vypadá ale jmenuje se jakkoli jinak. Nejedná se o inkarnaci, ale o užití nějakého jména a adresy nutné k výrobě dokladů. Znamená to tedy že když znáte takjovou osobu na kterou se hodsí výše uvedený popis ve stati o Marii Smaulové, stačí mne kontaktovat zde na blogu pomocí zprávy autorovi, nebo e-mailem na adresu robinx@volny.cz . Děkuji. Pohovor odhalující vlastnosti Marie S,aulové bude proveden ihned jak si domluvíme schůzku. Platí to i o kterékoli jiné albedořance - tedy vysoké dívce která mi vzhledově někoho z Albedoru bude připomínat.

Proč to může být i jiná dívka? Je joch tu z Albedoru hodně a jelikož se o mne musí samy starat když potřebuji dámskou společnost, nemá díky práci třeba ta Marie Smaulová čas, což platí o všech. Díky tomu, může Saverobin fungovat púroztože ty Albedořanky si udělaly doklady, na které si našly práci ke které potřebují normálně existovat a tak je zabráněno poruchám způsobeným přetížením emergetické sítě. Systém PELS zpotřebuje 75% veškeré energie vyráběné termonukleárním reasktorem každé základny a mikroreaktorem adaptéru. Je-li energetický systém přetížen, dochází k výpadkům jednotlivých systémů základny. Pokud nevypadne systém PELS, může dojít k výpadku světla a tepla, počítačové sítě, poruchám vzduchotechniky, poruchám chlazení reaktoru které by mohlo vést k jeho explozi a ekologické katastrofě. K tomu naštěstí nemůže dojít protože bezpečnostní systém místo toho vypne jiný podsystém.

Jelikož to ale vypadá že i toto nebude fungovat, chystá se inovacxe zastaralých základen a stavba nových se dvěma reaktory místo jednoho. Když nejde něco zamaskovat tak aby to pro Vás bylo mojí famntazií, prezentuje se to jako nějaká speciální věc jako: Středisko pro měření rozhlasového a televizního signálu, středisko na hlídání bezdrátových komunikací, Anténa pro mobilní telefony, anténa vysílače internetu bez drátu (WiFi), nebo vojenský prostor příoadně vědecké pracoviště.

R.H.

Kteří lidé krom rodičů a příbuzných jsou mí nejlepší přátelé?

24. července 2009 v 19:06 | R.H. |  Osobní neobvyklé zkušenosti
Máme tu další článek o mém vnitřním světě protože takto nebudu za doševně nemocného, ovšem skutečnost je mnohem složitější. Jisté je však na příklad to, že pokud se stýkám s lidmi kteří mne oprvdu mají rádi a jsou schopni a ochotni mi s čímkoli pomoci, pokud to nezasáhne do obecné= reality tím , že by pomoc zanechala viditelné a hmatatelné následky.

Podívejme se na skutečnosti které nejspíše těžko pochopíte, ale nemohu si pomoci, - je to tak. V takovém duchu je tvořena sekce mých stránek, věnovaná tématice "UFO" kde se lze dostat k mnoha zajímavým věcem i přes to že ne vše je zcela aktuální.

Jako první věc která není nikde popsána pořádně na |Internetu je způsob, jak návěrtěvníci z Albedoru docilují toho, že je pro valnou většinu lidí nejjednodušší si myslet že jsem si tyto své přáztele vymyslel spolu s celým Albedorem a se vším co k tomu patří. Základní princip zná pozemská věda od 50tých let 20tého století díky tzv. Filadelfskému experimentu. Šlo o to že když se vystaví letadlová loď silnému elektromagmnetickému poli, radary ji nezachytí. Bohužel to dopadlo špatně. Někteří členové posádky se zbláznili, nebo zemřeli, případně nadobro zmizeli.

Nervové buňky a nervové impulzy jsou také v podstatě a svým způsobem elektrické, ale řádově v daleko nižších jednotkách pro měření elektrických fyzikálních veličin, takže jsou v běžné elektrotechnice k ničemu, ale funguje to taky. V tomto případě je třebaq vědět že po mém předčasném narození byly nenávratně poškozené části mozku funkčně nahrazeny neuroprotetickým inplantátem, který umožňuje ry Albedořany smyslogvě vnímat protože se jedná o datoivou projekci smyslů z prostoru ukrytého v silném elektromagnetickém poli. Systém který toto umožňuje se nazývá PELS /Oersonal Existence Location System, který pro výzkum Země vyvinula albedorská počítačová společnost Biotech Inc. Sestava se kromě řícícího počítače s příslušným softwarem skládá na objednávku výstavby budoucí výzkumné stanice obvykle z osobního PELS adaptéru který je na opasku a vypadá jako taková poněkud větší hranatější ledvinka, adaptéru pro vozidla který v provedení pro osobní nebo nákladní auto vypadá jako dva trochu tlustější nárazníky s kabewly, nebo půlměsícovité čí prstencovité adaptéry pro budovu a konečně adaptér tvořený minimálně čtyřmi sloupky pro ukrytí nějaké exteriérní plochy, jako ke třeba kus pole, louka, vodní plocha apod. Pro vodní plochy se používají adaptéry kde saloupky jsou zapuštěny do plovoucích bójí. Používá-li se to přesně dle návodu k obsluize, můžeme tak aniž byste o tom věděli třeba uspořádat technopárty i bez povolení protože vybrané místo nebue existovat pro širokou veřejnost a tak tam můžeme vyřvávat jak chceme. Uklíýzet se musí i tak, protože fyzikální zákony uvnitř časoprostorové kapsy tviřené tímto systémem jsou totožné s prostředím mimo pole a tak po jeho odstranění zlstanou následky té techmnopárty, kterou jsme si tu jako příklad uvedli

Aby iluza toho že Albedořani neexistují byla absolutně dokonalá, používá se k mému cestování nejen po Zemi ale i vesmíru zařízení díky kterému se nikdo nedozví a nepozná že jsem někde byl a můj mozek uchová vzpomínku na tyto události jako sny, nebo představy.

Co se týká mne osobně, můj příběh je zajímavý asi tak až od roku 1983 kdy se objevil můj první albedorský kamarád Konwan Skywalker. Je škoda že nemá vlastní blog nebo web, protože by to asi bylo velice zajímavé čtení. On totiž nemá ani dnes čas si něco takového udělat, přičsmž jsem již tenkrát díky němu poznal věci, které se objevili až o hodně let později. V roce 1983 jsme jako pozemšťané teprve vynalezli CD-ROM. Konwan Skywalker si přivezl kufr kompaktních desek s hudbou. Mobilní telefony u nás začaly kolem roku 1990 a já už od něho měl v roce 1983 mobil abych mu mohl kdykoli zavolat. Ten byl chráněn výše uvedeným systémem, takže by ho nikdo neviděl, i když vzhledově vypadal jako první mobily (cihla s anténou). V té době u nás (v 80tých letech 20tého století) začínalo video a on už měl nebo mi vyprávěl o DVD. V Době ldy kromě sálových elektronkových počítačů byl jako domácí počítač buď Sinclair Spektrum 7X, nebo Commodere C64, On a jeho rodina si přivezli nšco, podobného dnešnímu PC s ikonovým operačním systémem, který teprve byl v USA tehdy vynalezen.

Už tehdy se tento můj kamarád občas nechránil systémem PELS a když tak díky tomu existoval pro každého, živil se různě. Možná že jste měšli v té době rozbitý televizor a když jste si zavolali opraváře, přišel k Vám vysoký bledý mladík s černými kudrnatými vlasy a modrýma očima s brašnou kde měl nářadí a že se Vám na to koukne. Dnes tak nějak vbyúpadáí jeho syn. On sám už dost přibral a z jeho černých kudrnatých vlasů toho už moc nezbylo. Kdyby si ještě takhle přivyděláváal, asi by dával dohromady počítače.

Díky jeho elektrotechnickým dobednostem jsem měl z jkeho planety holku se kterou jsem měl zůstat. Je to něšjaká Marie Smaulová a ta má i svoje stránky. Jsou na www.volny.cz/mariesmaul

Problémy které jsem si sám zavinil tím, že jsem se s ní rozešel Vám popíši v dalších článcích v této rubrice. Akorát by snad stálo zato se zmínit ještě o tom, že se během té doby co znám ty zde jmenované osoby, objevilo spoustu dalších mezi kterými mám hodně přátel. Líbila se jim třeba moje hudební tvorba takže jsem poznal spoustu lidí kteří mne jako hudebního skladatele na Albedoru a v jeho federaci proslavili a že kdykoli se na ně s čímkoli obrátím, výdy pomohou. V ledasčem bychom si z nich mohli vzít příklad.

Když jsem cokoli potřeboval, stačilo se obrátit nakohokoli znich a on sedl a začal to řešit. Většinou jsou to krásné dívky, ale z jejich vyjadřování, vzrůstu a schopností byste to nehádali. Jsou po celém světě a jejich základy tvoří organizovanou síť. Tato síť má vlastní systém počítačových a komunikačních sítí, talkže i když jsem byl někde na dovolené, byl ksem v péči tamních albedořanů. Je jich tolik že systém PELS občas vypadává a když nevypadává, vypadnou počítače, nebo proud vůbec.

Proto jim nijak nevadilo že jsem opustil Marii Sm,aulovou a ochotně se pustili do řešení probvlému jak to udělat abych měl jim podobnou partnerku. To že jich tu nebude tolik, ulehčí energetický systém a nebude nikde nic vypadávat. Oni totiž mají ohromný smysl pro spoluprácim a vzájemnou pomoc. Když jeden (hlavně jedna) narazí na něco, co sám resp. sama neumí, poradí se s další chytřejší. Tak z toho vznikne týmová práce. Tdyž ten tým narazí na problém k jehožb řešení nemá dost zbalostí, zavolá si pomoc. Tak jich pak na jedné věci pracuje moc.

To ale příšztě.

R.H.

Tak co, zajdeme na jedno?

24. července 2009 v 12:45 | R.H. |  Hospoda
Nejen od práce, zábavy doma a různých konéíčků je člogvěk živ a jako každý chlap mám rád pivo a občas si na něj zajdu. Jak to tak v hospodě bývá, u jednoho nikdy nezůstane, kór když tam člověk potká lidi které má rád. Jednu moc fajn hospodu v blízkosti mého bydliště peovozoval můj bratr, který nyní provozuje restauraci Na Ořechovce, zvanou U 7 statečných, nebo-li Bar Calvera -http://www.calvera.cz.

Takhle to tam vypadalo. Fotografie zachycuje kuchaře ktzerý tam pracoval a výborně vařil. Bůh ví kde teď pracuje. Všichni včetně personálu jsme v té restauraci Na Cibulce" dříve U Andrásů byli ztak nějak kamarádi. Bylo tym dobré pivo a srandy jsme yi užili spoustu. Z těch největších žádené fotky mobilním telefonem, natož pořádným fotoaparátem nemám, protože bycxh o něj asi přišelm nebo pokud ny mi ho neukradli, ztak by mi ho rozbili.

Obřaqs jsme tam i s mámou zašli na oběd le já tam chosil odpoledne na pivo a dával jsem si tam i večeři. Bývalo to tam fajn a pokud by se někdo pozasdtavoval nad tím že ty lidi ba fotkách nezná, ale někteří z nich mohou používat internet třeba v práci a poznat se tam.

Tím pádem bych s některými mohl opět navázat kontakt i když pokud si dobře vzpomínám na jejich osudy, nevypadalo to s nimi moc dobře ale je to tak dávno že se situace mohla změnit tak uvidíme co z toho vznikne.

S některými kamarády z hospody se sytýkám i nyní a když je možnost vzpomínáme tady na tuto hospodu. Součástí mých webových stránek byla i satránka této hospody která některým ze stálých hostů idlala radost, protrože tam bylo hodně fotek na kterých se poznali.

Dnes chodíme do jiné hospody, která je kousek výše nad tady tou, kterou můj bratr prodal a na místě resytaurace ze které mám ještě více fotek které najdete i na jiném mém blogu v rubrice na téma "Hospoda" ale na ukázku to asi stačí.

Ještě by snad stálo za zmínku že máme speciální přípitek, který jsme si vzali do náhradní hospody zvané "Na Cibulkách". Oficiální název je Na Cibulkách F.C. Uhelné sklady, ale prý tam bývá špatná společnost, kde by se mi mohlo něco přčihodizt. Moc tam nechodsím ale je to taky fajn. Ten přípitek se děll tak že se drží pivo zezhora a ťuká se spodkem sklenic. Přitom se zařve "Kameny vole!" a po ťuknutí které zní jako když o sebe zavadí oblázky ve vodě se odpoví ještě hlasitěji "Kameny ty vole!"

Tato hospoda které říkáme Na Uhelkách má ze zadní zterasy nad hřiuštěm tento výhled na Prahu a občas tam v pátek večer bývá živá folková a Coutry k
apela. No - Coutry kapela - 2 akustické kytary a jedna basa a všichni tři kluici zpívají.

To co chodilo na Cibulku, chodí sem. Občas se tam stý
kám s někzterými lidmi, kteří jsou
slušní a ve spojení s nimi nějak jsem. Ledacosa se tam dá sehnat a spoustu věcí se dozvím a občas i sám někomu poradím.

Můj bratr měl také různé atrakce. Nwjvgětší byla televize promítaná na plátno. Pouštělo se to hlavně když byly nějaké přímé sportovní přenosy z důležitých sportovních událostí. Ponejvíce to byly přewnosy z různých Mistrovství ve fotbale a hokeji a Olympířské hry. Jen jednou tam byl přenos z rockového koncertu, ale hlavně ten sport. I s tím se dala užít legrace, protože k tomu bylo i video tak jsme si jednou pouštěli porno. Škoda že už to není.

R.H.

Slečno, uměla byste mně vzíát na koně?

22. července 2009 v 16:08 | R.H. |  Osobní neobvyklé zkušenosti
Vážení přátelé,

Nejprve bych se rád omlubil že k tomuto článku nemám pro iluistraci nebo zpestření žádnou fotografii, nebo obrázek. Třeba byste mi k nějakému mohli dopomoci. To říkám hlavně proto, že bych tady tu věc potřeboval mít nejen na fotce, ale hlavně naq videu kvůli aktualizaci stránek společnosti Allied Social Services kteráse nyní už asi 2 roky jmenuje jinak a bylo by dobré ukázat že se není u pohovoru čeho bát a to ani vyzkoušení si nisit mně na zádech. Je to volovina, ale mí přátelé zjistili že mne kromě běžných věcí žena i tímto udělá radost, tak proč to neuplkatnit v práci. Podobný článek je k dispozoici na jiném mém blogu a soice na http://robin.hronek.sblog.cz/2008/04/23/4, kde je o tom víc.

Jak jsem se k tomu dostal, Hlavně jsem se k tomu dostal blbnutím o ,přestávkách ve škole s čímž byla občas legrace. Po vychození školy jsem se k tomu dostal mimo blbnutí s albedorskými kamarády což byly většinou a jsou holky které to mimochodem dobře umí, nicméně takové věci jaké dělá ta společnost Allied Social Services se děšlaly i tenkrát a já se zapsal na školení kjde to využiji. Tím pádem jsem to chtěl po každé ženě kterou jsem potkaůl a navíc jsem se učil dělat s počítačem kde jsem to měl zpracovávat. Tehdy to dělali kolegové mých přátel na svých základnách a pro jednu jsem to dělal za použití tehdy dostupného vybavení, které za moc nestálo. Tehdy nebyl internet takse vše psalo na stroji a posílalo poštou. Dopoisy respondentek tzv. Branného náboru byly čřasto špatně čitelné, protože ani psací stroj neměl každý. Jediný počátač který jsem na to doma měl byl 8 bitový Atari na diskety 5,25 inch, které už asi mnozí z Vás nepamatují.

Jediný pořádný počítač byl na základně Albedořanů v nitru kopce Černý vrch na Smníchově. Část pro zpracovávání vstupních dat byla tvořena pozemským počítačem, který byl tehdy to nejlepší co se dalo koupit, ale zálohovací systém vyl starodávný. Velkokapacitní záloha se dělala na páísky. Z celého toho Branného náboru zbyly moje vzpomínky a jak byla v Praze ta povodeň tak se dochoval kotouč zte kterého se podařilo akorát načíst zdroj programu a záznam jčedné osoby která to dobře zvládla a byla to jedna moje učitelka Japonštiny o kterém tui někde byla řeč v pojednání o tom, jak jsem se učil japonsky. Na nové mašině to nejde ale údaje o té paní lze přehrát na tom tehdy použitém počítači kde se to zobrsazovalo velkými zelenými hranatými písmeny na malé vypouklé obrazovce s kulatými rohy.

Za dob toho Allied Social Services už to bylo jiné. Už to měšlo stránky, já měl pořádný počítač a na poslední pohovor i notebook, tak to už bylo véíceméně profesionálně dělané. . Vzhledem k tomu, že jsem si na to vše pořizoval sám na vlastní nákladyx a to až když jsem se rozvedl, takže už to nebylo zas tak potřeba, nefungovalo vše jak mělo. Noztebook neměl baterii a CD-ROMK a fungoval tam Windows 95 přestože na velkém počítači vbyl Windows 98 a začínaly IxPéčka co by horká novinka. Kdyby se toho tak lidi nebáli, fungovalo by vše perfektně.

Ta společnost anižby jí musela přebírat jiná firma všude kromě České republiky funguje. Takových vořechů co byli ochotni si říkat ženám aby je nosily na zádech, je na světě víc a díky lepšímu vychování lidí zejména v severní a západní Evtopě a v USA mají štěstí. Pochopitelně že ty dotyčné respondentky něčeho takovéhleho si o tom myslí svoje, ale na rozdíl od Češek si to nechávají pro sebe a děljí co se po nich chce a aby byla spokojenost maximální, dělají jak je to báječné. To je vbšak ale individuální.

Měl jsem štěstí celkem 4krát ale píšu to sem spíše jako zajímavost a budete-li chtít vědět víc, sztačí napsat komentář.

R.H.

Ideální svět preo mne

22. července 2009 v 13:48 | R.H. |  Osobní neobvyklé zkušenosti

Vážení přátelé,

Vr článku "Jsne jedinými inteligentními bytostmi ve vesmíru" bylo zmíněno ýže patřím k lidem kteří věří tomu že nějací mimozemšťané vypadají úplně jako my lidé a že nás dokonce mohou navštívit. Podal jsem to tam jako takovou moji představu jiné civilizace a dal jsem odkaz na stránky, kde je o tom něco více. Tady se na to můžeme podívat konkrétně, ale stále bude pro Vás asi jednodušší se na to dívat jako na představu. Mimozemšťzané o kterých bude řeč patří k těšm, kteří jsou velmi důslední v tom nebýt mezi námi odhaleni a tak neexistuje žádný pořádný důkaz že existují.Budete mne tedy mít za schizofrenika, =protože to bude pro Vás nejjednodušší, nicméně se občas dějí neobvyklé věci kterýmnerozumíme, málo o nich víme a těžko je chápeme.

Je pochopitelně více takovýchto návštěvníků z nichž někteří nejsou z hlediska utajení pobytu tak důslední aby si někoho vybrali za mluvčího a existovali způsobem, který nejlépe pochopáme jako fantazii nebo duševní poruchu osoby, která nějakým těm návštěvníkům slouží jako mluvčí s tím že takovou osobu nazýváme "Kontaktér". Valná většina důkazů však dnes není dostačující počínaje kruhy nebo jinými obrazci vytlačenými či vypálenými do pole s obilím nebo na louce a fotografiemi UFO konče. K takovým fotografiím patří i použitý obrázek, kde jsem já, jak vystupuji z nějaké kosmické lodě mimozemšťanů. Ve skutečnosti je to fotka z návštěvy Disneyworldu na Floridě kde to byl takovýto barevný svítící tunel v nějakém domě který byl jednou z tamních atrakcí.

Nicméně mám konkrétní představu o tom, jak by měl swvět fungovat a hlavně jak by se lidé měli k sohbě chovat už dávno před tím, než jsem poznal pořádně Svědky JUehovovyx, u kterým mne právě nejvíce zaujalo a přitáhlo právě to, že se ki sobě chovají vzájemně velmi podobně jako mí osobní přátelé z jiného světa. Ten jiný svět který prezentuji na různých diskusích a webech na Internetu budete někteří možná znát jako planetu Albedor, která má svou federaci a která se nalézá poblíž souhvězdí Orion a od Země je vzdálená 1750 světelných let.

Seznámit Vás kompletně s tím jak jsem se k tomu dostal, nebo jak jsem k tomu přišel, by bylo na dlouho a asi bude lepší , když o tom napíšu více článků aby to bylo ,přehlednější. Zatím nám bude stačit když si řekneme pár věcí o tom že jsem díky tomuto světu (myšlen kontakt s Albedorem) chytrý na práci s počítačem a vůbec na používání elektroniky, protože je Albedor o něco vyspělejší kór když lidé z něj mohou bez zestárnutí cestovat vesmírem třeba k nám na Zemi, tak i tam se díky počítačům, mobilům , notebookům, PDAčkům a Internetu vlastně může pracovat kde a kdy se chce a je to jednoduché pokud člověk nedělá práci kterou dělá lépe živý člověk osobně protože dělá něco co ho baví, takže lidé i ve městech mají na sebe čas. Peněžní hosapodářství neexistuje v pravém slova smyslu, protože způsobovalo problémy stejně jako rozdělení jedné planety na více území obývanými různými národy také dělalo problémy projevujícími se válkami, tak to také neexistuje. Je jen velká galaktická federace kam má i Země patřit.

Různá náboženství mají na to různé teorie a názvosloví, z nichž v křesťzanské kultuře se pouižívá pro tuto federaqci pojem "Boží království". Přesné poznání jsem získal díky Svědkům Jehovovým, kteří to přesně vysvětlují z Bible, ovšem rozdíl mezi biblickou definicí božího království a Albedorem je dán tím že Bůh nám dává pomocí Bible rady do života a dává nám pravidla která když budeme dodržovat, budeme žít šťastně. Smyslem života nás pozemšťanů totiž je žít podle biblických zásad když se k tomu rozhodneme, a hlavně tyto zásady učit druhé a kázat o dobré zprávě, což je inforemace o tom, že jsme díky tomu jak a proč za nás Ježíš Kristus zemřel, vbysvobozeni ze hříchu a máme naději na věčný život.

Zatímco Albedor je již v tom ráji ale próza běžného fyzického života je na rozdíl od života ve smyslu duchovním jiná neý tomu je a má být dle Bible na Zemi. Z hlediska atheistické a materialistické vědy byla změna společenského systému logickou nutností a pokud měl Albedor nějakou Bibli, byla by to kniha, kterou by napsali osvícení myslitelé kteří by tu logicky nutnou změnu předpovídali dávno před jejím uskutečněním a formulovali by to nějak poeticky, obrazně a symbolicky, aby to platilo kdykoli. Pokud je mi známo, tak Bibli Albedor měl.

Když jsem se narodil já, narodil jsem se předčasně což na mne zanechalo následky. Nejen že špatně vidím a nejsem tak úplně šikovný, nefunguje to co by fungovat mělo a jelikož příroda nahrazuje nedostatky dalšími schopnostmi, nebo vylepšením jiných smyslů, byla odlišnost ods lidí kompemzována tím, že vzniknou moje vlastní lidi.

Ve článku o tom, jestli jsme sami ve vesmíru jsem uvedl že v tomto světě kterému říkám Albedor mám vše co my Vaše civilizace upírá. Jedna z vlastností toho Albedoru právě dává za pravdu lidem, co si myslí že je to moje nemoc, že to co jsem načas záískal v pozemské civilizaci, nebylo v mém světě. Přesvědčil jsem se o tom tak že když jsem byl ženatý, nějak jsem se s lidmi z toho Albedoru nestýkal. Tím píádem léčba medikamenty by nadělala více škody než užitku, pokud bych se chtěl léčšit, cožý se dá udělat imitací, nebo napodobením Albedoru.

V rámci uskutečňování různách potřeb pomocí toho světa i v mém manželství a uplatnění se vůbec, byly různé věci které jsem se raději naučil prdezentovat jako představy, nebo nápady jak a čím vbylepšit naší společnost přesto že jsou napsány tak jako že ten Alobedor opravdu existuje protrože je to z něj. To je třeba společnost, která se teď jmenuje jinak, ale webová stránka která je k dispozici je web společnosti Allied Social Services .Potřeboval jsem nějakou práci kde bych uplatnil co umím, ale pozemští zaměstnavatelé mne nechtěli zaměstnat protrože jsem se jim nezdál dost bystře reagující, myslweli že jsem pomalý a tak podle nich to co umím vypadalo jako že to neumím, nebo aby mi nemuseli platit po uplynutí zkušební doby, raději mi žekli že nemají volné místo. Tak pomohli Albedořani. Stejně tak ldyž jsem si hkedal partnerku mezi pozemskými ženami, tak když mi můj první albedorský kamarád opatřil holku. O tom všem ale někdy příště.

R.H.

Poznávám Bibli a cítím se lepším člověkem

21. července 2009 v 17:00 | R.H. |  Studium Bible
Je tomu už asi tak 4 roky co mně a mámu dohnala těžká finanční a vůbec životní situace se zabývat otázkou jestloi je to co preožíváme spravedlivé a pokud existuje Bůh, proč to připouští a proč nám neúpomůže. Když jsem chodil na základní školu některé maminky dětí se kterými jsem chodil do třídy, nebo do té školy vůbec, nás tehjdy trochu seznámili s vírou v Boha a Biblí trochu jinak, než je obvykle zvykem. Byli to Svědkové Jehovovi se kterými jsme studovali Bibli i s tátou ale sotva jsme zjisatili že nám moc mluví do toho, co bychom měli a neměli číst, poslouchat a dělat, tak jsme toho nechali. Kediné co mi tenkrát z toho zbylo bylo poznání že Bůh existuje a tak jsem se stal věřícím.

Mezi tím byl převrat a spousta různých událostí včetně rozvodu mých rodičů a stěhování což moje matka zdravotně nevydržela a po mozkové příhodě je bez levé ruky, kterou má ale ta ruka nefunguje. O Svědcích Jehovových všichni víme že chodí po ulicích a mluví s lidmi a že chodí do domů a zvoní u dveří. Tak se jednou stalo že máma nějaké puistila do bytu a pak se zeptala, jestli by nemohli přijít ke mně a také si poúpovídat něco o Bibli a jak se díváme na to, co se dnes děšje a tak. Souhlasil jsem a tak jsem začal studovat.


Od té doby se hodně změnilo včetně toho, že máme nedaleko mého bydliště hezký sál královstvbí, kde máme shromáždění, kldy mé první shromáždění byla Památná slavnost.Tento náš sál vidíte zde na této fotografii. Zabývám se tím asi už 4 roky a uvažuji i nad tím být žákem Teopkratické školy což je program na shromáždění kdy budoucí Svědkové Jehovovi, nebo již i ti ktzeří moýná u Vás někdy zazvoní či zazvonili, se učí přednášet pomocí cvičných proslovů a tak se učí právě jak mluvit s lidmi a kázat. Bohužel je třeba k tomu splňovat určitá biblická pravidla, kde mi vždy do toho zatím něco vlezlo. Buďto jsem se nevypsal z Katolické církve, nebo mi stojí v cestě problémy v osobním životě, o kterých zde píši ve článku "Mám být v životě sám?".

Studovali jsme s mojí matkou, kterou to bohužel přesatalo bavit i když jí Bible zajímá a má jí za život párlkrát celou přečtenou, ovřem jelikož jí badí dělat cokoli pravidelně a má pocit že jí to trochu omezuje, tak studuji dál sám.

Za tu dobu jsem toho poznal hodně a cítím se být lepším člověkem. Mohu vám Svědky Jehovovi vřele doporučit protože jsou to velmi dobří učitelé božího slova a nejlépe lze poznat Bibli.Jediná věc kterou moc neumí nebo nechtějí z lidského hlediska co nejefektivněji řešit jsou osobní problémy typu" Jak si najít životní partnerku", ale to je jen můj momentální subjektivní pocit, který je doufejme přechodný.


Navštívil jsem také nějaké jejich sjezdy v době kdy byly pod širým nebem na stadionu nebo ve speciální hale. Velké sjezdy se tam ale nevejdou a tak ten co byl teď byl ve sportovní hale na Výstavišti. Sjezdy mají velmi zajímavou atmosféru je fajn se na nějaký podívat.

Tady ale zrovna nebylo hezké počasí, tak jsem tam byl jen chvíli. Letosa je také divné počasí tak to bylo v té hale. Na sjezdech bývají velmi zajímavé přdednášky které jinde nejsou .

Co se týká fotografické dokumentace, mám ještě více fotek ze sjezdů, ale ty si nechám do jiných šlánků s tématikou "Studium Bible" nebo různých pojednání o Svědcích Jehovových, nehledě na to že některým by vbadilo vystavovat se na Internetu. To je třeba případ fotek z jednoho menšího sjezdu ve speciální sjezdové halew.

To by zatím sztačilo, takže si nyní ledacos povíme v komentářích, nebo v dalších článcích.

R.H.

Co se děje na tomto blogu

21. července 2009 v 15:36 | R.H.
Vážení přátelé,

Jak se postupně učím vytvářet blog na tomto serveru, můžete pozorovat jak se mění umístění některých článků. Postupně objevuji jak se co dělá a tak třídím články do tématických rubrik a nebo je hned do nich píšu. Takže kdyby náhodou něco nešlo najít, je to někam přesunuté.

Děkuji

R.H.

Den "blbec"

20. července 2009 v 17:58 | R.H. |  Pro zasmání
Myslím že se to každému občas stane , že je najednou den, kdy se nic nedaří a vše na člověka padá a zcela běžné úkony normálního života jsou velmi těžké. Já patřím k lidem kteří když přijde tzv. Den "blbec" tak to stojí opravdu zato. . Vzhledem ke svému zdravotnímu postižení mívám takové dny dost často a stačí aby se přihpodila alespoň jedna trapná m,aličkost. Nejhorší na tom je, že memí předem poznat jesxtli dnešní den bude takovým dnem "blbcem", kdy je lepší zůstat doma.

Já mám takovou smůlu že i když není zrovna takovýto špatný den, stává se mi že jdu třeba po chodníku a je tam úplně malá loužička a celý chodník je suchý. Pochopitelně že se mi hned na první pokus podaří do té loužičky šlápnout tak šikovně, že se pocákám bahnem. Nejlepší je to když má člověk na sobě světlé šaty na kterých mu záleží, jsou novcé a čísté a v případě zašpinění jdou špatně vyúprat a jde se někam kde je důležité vypadat co nejlépe. K totálnímu zlití bahnem je také dobrý kolem jedoucí náklaďsák po dešti.

Jak vypadá můj den "blbec"? Asi nějak takto:

Nejprve se mi nedaří se obléknout. Několikkrát si beru tričko protože ho mám buď naruby, nebo zadkem dopředu aod. Když se obléknu a chystám se vyraztit, shledám že mám kaýdou botu jinou :-D. Dokonce se mi jednou stalo, že jsem na tuto skutečnost přišel až když jsem byl dávno daleko od domoba a poznal jsem to dle reakcí lidí.

Potom obvykle následuje jízda tramvají na opačnou stranu než chci, nebo přejetí stanice kde chci vystoupit případně že jedu jinam než kam chci. To se naštěstí nestalo, ale nástrahy se vždy nějaké najdou.

Velmi dovedou člověka potrápit ty automatické dveře co se otevírají sami. Každému se otevřely a mně se naopak zavíraly. Obvykle to poznám tak že jdu do těch dveří a najednou po břinknutí čelem do skla zjistím že se neotevřely. Jakmile ucouvnu, dveře se otevřou. Po krátjém tanečku se mi těmi dveřmi podaří obvykle projít ale i tak se někdy stane že mne přiskřípnou.

To že věci padajhí z rukou není taková nepříjemnost pokud nejsou tak malé že je nevidím, nebo nemohu pořádně sebrat ze země, ale v rámci takového špatného dne obvykle nědo třeba v obchodě shodím, utrhnu, rozliji, nebo rozsypu. To vše samozřejmě nerad, ale stane se. Když jsem byl ženatý, moje manželka měla k tomuto účelu speciální pojištění proti rozbití zboží v obchodě. Takže kdyby zbořila regál, nic by se nestalo.

Nevzpomínám si naštěstí jestli jsem při takovém špatném dnu spadl do díry, upoadl do louže , nebo do něčeho oščklivého šlápl. To se stává každému a zas tak velká legrace to není. S odstupem času ano, ale nesmí se přitom člověk zranit.

Rak teď je prostor pro Vaše komentáře, kde se můžete pochlubit svým dnem "blbcem".

R.H.

Jsme jedinými inteligentními bytostmi ve vesamíru?

19. července 2009 v 16:04 | Robin Hr
Vážení přátelé,

Už jste si někdy kladli otázku zda-li jsme jedinými myslícími tvory ve vesmáíru? Máte možnost použít anketu, která vám nabízí několik možností jak odpovědět. Moýností je několik a zkusíme se na ně podívat. Než se tak stane , rád bych Vás upozornil na skutečnost že patřím k lidem věřícím tomu že samoi ve vesmíru nejsme a dokonce že nějací ti mimozemšťané se nám podobají téměř k nerozeznání. Moje osobní stránky obsahují jednu sekci týkající se mého vztahu k UFO a možnosti jedné takové návštěvy nějakých těch mimozemšťanů u nás na Zemi, která je něčím větším než pouhým přeletem nějakého toho UFO, věřéíme-li tomu že UFO je také nějaká kosmická loď a ne jen nějaký létající úkaz na nebi. Jsou to už hodně staré stránky ale pokud se chcete podívat o cvo jde konkrétbě u mne, stačí zajít na http://www.volny.cz/robinx/ufo/index.htm a prohlédnout si vše co se tam dá najít. Skizečnost že o těšchto věcech nyní prezentuji spíše jako takou osobní představu abych předešel tomu že bych vbyl za blázna, necháme na pokoji, protože ledacos je možné a tento způsob jsem zjistil že je pro většinu lidí nejpřijatelnější. Takových lidí jako já je víc a i kdyby to bylo jen vymyělené, ostatní "Kontaktéři" (Lidé prohlašující že komunikují s mimozemšťany) to mají lépe propracované nebo vymyělené ale může to být i pravda.

Tak se podíváme na tu anketu:

Na otázku zda-li jsme ve vesmíru sami , což se myslelo jako inteligentní tvoreové, lze odpovědět několika způsoby:

Ano, jsme sami. Tato odpověď není správná, i když proto máme hodněm přesvědčivých důkazů počínaje obrovskými vzdálenostmi a tím, že se nedá vlastně nijak zjistit jestli ano nebo ne.

Nejsme, ale mimozemšťané nebudou vypadat jako lidé. Toto vude podle všeho asi správná odpověď ale i tak není jisté jestli jsme je mohli potjat díky velkým vzdálenostem. Jaždopádně sami nejsme protože je vesmír pouze pro jednu obydlenou planetu zbytečně velký. Vědecky se to zkoumá pomocí vyhodnocování signálů z radioteleskopů, ale jistotui nemáme díky tzv. Pulzarům (blikajícím hvězdám které při bliknutí šíří elektromagnetické vlny) a skutečnosti, že se elektromagnetické vlni šíří pouze rychlostí světla. To je vlastně k ničemu.

Ne, a dokonce se nám podobají. To je jedna ze správných odpovědí ale je velmi málo pravděpodobná. Nejsem sám kdo zná "lidi" z vesmíru ale aby se od nás téměř nelišili, je málo pravděpodobné

Ne, ale neumím si představit, jak by mohli vypadat. Tak odpoví asi většina z váus protože všechno je možné.

Ne, ale jiné formy nejsou inteligentní. To vypadá velmi pravděpodobně a nemusí se létat daleko. Všelijaké mikroorganismy mohou žít i na jiných planetách i v naší sluneční soustavě. Myslím že konkrétně na Marsu.

Fyziícky jsme sami a ostatní bytosti jsou duchovní. Toto je dokonce názor který je vyjádřen v Bibli. Je to v Žalmu 115, verše 15-16 ve Svatém písmu - Překlad nového světa, nebo Žalm 115, verše 16-17 v Ekumenickém a Kralickém překladu. Bůh dal Zemi lidem aby jí obývali a nebesa, ta patří Bpohu a andělům. Znamená to že Země a lidé jsou fyzická forma života a to ostatní je forma duchovní. Samozžejmě že kdyžm vypustíme kritérium inteligence, tak sami rozhodně nejsme, protože i na Zemi spolu s námi žije spousta druhů zvířat a rostlin.

Kapitolou samu pro sebe je možnost že by nás někdo z vesmíru mohl navštívit a i nás něco naučit. Takový případ je na mých stránkách a našli bychom toho více i u jiných lidí. ,Když jsem dělal svoje stránky a psal jsem o UFO a mimozemšťanech , dal jsem tam odkazy na růlzné weby s podobným obsahem. Všechny obsahují vlastně mimozemskou návštěvz.

Co se týká nějakého poslání, patřím k lidem kteří věří a sdílejí myělenku že mimozemšťané jsou našimi přáteli a chtějí nám pomoci bez ohledu na to kým jsme. Za sebe bych řekl že pokud to není jen má fantazie, přináší mi kontakt s mimozemšťany věe co je mi pozemskou civilizací upíráno I jako fanztazie je to myslím dobrý vzor hodsný následování.

Co na to říkáte Vy?

R.H.

Mám být v životě sám?

18. července 2009 v 13:59 | Robin Hronek
Těžké je si v dnešní době nějak uspořádat svoji budoucnost, zvcláštěpak když člověk neodpovídá obecně zažitým představám a tomu, co se od něj obvykle očekává a není brán příliš vážně. Patřím totiž k lidem kteří se liší od ostatních tám, jakým způsobem řeší každodenní problémy. V mém případě je to zatím ještě dobré ale časem to může být velice špatné. Na jednu stranu je trochu na překážku že vím přesně co by mi v životě nejvíce pomohlo, protože lidé takoví nejsou, zejména ženy. Byl jsem sice chvíli ženatý ale nikdy to není ono. Pojďme se podívat na to, co vše jsem vyzkoušel a na čem to hasne.

Jak člověk vypadá není důležité i když u mužů v otázce seznamování ano, nevypadám já zas tak špatně abych se holkám nelíbil. Problém dnešní doby je v tom že žádné ženě nestačí když je na ní její muž nebo druh hodný a má jí rád a pokud může tak že se o ženu postará, protože za to si toho jak známo moc nekoupíme. Zkoušel jsem všechny možné seznamky včetně internetových, které však vedly pouze k ztahlcení mé schránky Spamem a viry.

V rámci toho byly jednen čas na mých osobních webových stránkách vlastní stránky na hledání partnerky.Ty nezabraly a tak jako vedlejší produkt studia Bible se Svědsky Jehovovými byla možnost si někoho hledat tam. K tomuto účelu byla taky stránka. Pochopitelně že to taky nevyšlo a navíc jsem byl obviněn ze sobectví. Mluvil jsem tam trochu moc o tom co bych já potřeboval místo toho co mohu své partnerce nabídnout já. Mám tedy v kapsa další plán, který snad vyjde:

Blog který máte před sebou je na serveru který je provozován televizí Nova. Pokud mám na to čas a nebo pokud to stihnu, mezi mé oblíbené publicistické pořady patří vedle Víkendu, Občanského juda a 112tky občas také pořad "Na vlastní oči". Měl bych totiž pro refakci tohotzo pořadu svůj osobní životní příběh, ve kterém vyjadřuji obavu z toho kdo dá na mne pozor, kdo mi poradí a pomůže s řešením situací které bych nemusel zvládnout. TV-Nova by sklamat neměla pokud pojmeme irčité momenty ze soužití mne s nějakou ženou jako realityshow. Také jsem totiž když byly tyto věci nové některé viděl abych poznal co to je.

Aby bylo dotyčné ženě co nabídnout z hlediska finančního a hmotného zabezpečení, obávám se že k tomuto účelu budu potřebovat nějakou organizaci, která by se o to starala. Sám nemám ani na používání služeb speciálních (slušně řečeno) masážních salónů nebo nočních podniků k tomu aby mi v životě nechyběl sex a sociálních pracovnic na domácí výpomoc.

Pokud je to nutné jsem ochoten a donucen situací se o druhého starat což bych jako sobec asi nedělal a v případě této fotografie bych dal svoji matku někam do starobince protože je po mozkové mrtvici a je třeba jí se vším pomáhat. Sám to ovbšem pobčas nezvládám a mějaká ta moje družka by chtěla abych se staral spíše o ní než o mámu. Takoví lidé nejsou aby se nějaká žena chtěla starat i o mojí matku včetně lidí kteří se snaží být lepší než všichni ostatní.

Navíc se sdám nedovedu bránit v případě napadení což má muž být schopen protože žena je obvykle menší a slabší. Z tohoto důvodu se mi moc líbí vysoké a silně vypadající ženy aby nějakáí ta moje družka převzla tuto funkci. POřesto co je předváděno v pořadu "112" nemusí vždy vše fungovat správně. Moje matka taková není a taky už na to asi dvakrát doplatila. Nic se jí sice nestalo ale být okraden kapsáři není nic příjemného. Kdysi dávno jsem s tímto problé,e, chtěl jít do pořadu "Tabu" ale mezi tím se to nějak vyřešilo a ten pořad navíc přestal existovat.

Z tohoto důvodu ač nejsem zas tak malý, měřím asi 173 cm, měl bych rád ženu větší asi 175 a více. Aby z toho měli užitek i ostatní muži kteří jsou v podobné situaci, mám to v plánu už asi 10 let ale abychom předešliu zvytečným otázkách a dohadům, bude pro čtenáře lepší hovořit o tomto projektu jako o takové mojí představě, jak by to asi mělo vypadat. Existuje totiž o tom stránka kterou Vám chci ukázat a je napsaná tak jako že tu už taková společnost je. Nicméně tu máte prostor i vy tak to můžeme kdyžtak probrat. Dnes už je to něco jiného ale k disoizici je to jako prezentace společnosti Allied Social Services která by služby tohoto typu také poskytovala. Funovat to má tak že si zákazník zavolá na speciální telefonní číslo a objedná si domů ošetřovatelku. To že bych si z toho jednu pracovnici vzal pro sebe je logicky dané.

Některá pravidla jakého si výběrového řízení jsou na uvedeném webu popsánaa dají se použít i u výběru partnerky pro mne. Bohužel nemám po ruce a v Galerii nějaké další fotografie které bych v tomto článku použil tak toho nechám. Jisté je jenom to že by TV Nova mohla natočit se mnou jeden díl "Na vlastní oči" a pak něšjaké hledané ženě dát nějaké peníze. To je ale jen můj nápad. Hlavně aby byla tak v mém běku, větší než já, byla na mne hodná a pomohla mi občas s mámou.

Dalo by se o tom napsat toho godně ale bohužel i když toto o sdobě neřeknu chtějí se mnou ženy jen kamarádit a dál to nejde. Tohle by ale pomohlo. Další materiály budou k dispozivci v dalších článcích.

Pokud odkazy nefungují, tady jsou znovu:


Allied Social Services: http://www.mujweb.cz/www/asservices


R.H.

Jak jsem se učil cizí jazyky II. - Více o Japonštině

17. července 2009 v 15:06 | R.H. |  Studium cizích jazyků
Vážení přátelé,

V minulém článku o tom jak jsem se učil cizí jazyky jsem osal jednak o angličtině což umí každý ale hlavně o tom, že jsem se kdysi učil Japonsky. Chtěl bych se teď o tom více rozeposat a povědět vám o mtom víc.

Ve zmíínce o mé babičce která pocházela z Anglie jsem se zapomněl zmínit že znala spoustu zajímavých lidí, které bych možná mohl touto cestou vícve poznat, nebo je najít , díky řemuž bych si s nimi zase mohl po internetu začít psát, zjistit jak se mají, co dělají, jak se jim daří a co je nového od doby kdy jsem je poznal.

I když se to nedělá, budu některé lidi konkrétně jmenovat za což se předem omlouvám ale jkak jsem výše uvedl, mohou tu mít blog, nebo se k tomu nějak dostat a sami si třeba vzpomenout.To v případě té kaponštiny budou dvě osoby které mne učily a asi dvě další se kterými jsem mluvil a osobně se s nimi setkal.

První mojí první učitelkou japonštiny byla nějaká Nina Jelínková která mne naučila základy a byla to kamarádka babičky. Moje babičkas už bohužel nedávno zemřela, tak nemohu sehnat konkrétnější informace. Tehdy nydlela na Malé straně a bylo to zajímavé.

Jakmile jsme vyčerpali její znalosti japonštiny, babička hledala další lidi a měl jsem tu čest hovořit s pravým rodilým japoncem, - jakýmsi panem Teramoto, který pracoval na japonském velvyslanectví. Mezi tím jsme navštívili nějakou Zuzanu Namai, ale ta mne učit nechtěšla.

Kojnečně se našla učitelka která byla dcera našeho velvyslance v Japonsku kde i žila a uměla to perfektně. Jmenovala se Zora Čermáková a bydlela v sídle toho japonského velvislance poblíž babičky na Hanspaulce. Škoda že jsme toho nechali protože je to zajímavé včera jsem zjistil že by se mi to hodilo.

Dnes je výhoda že se dá všechno sehnat celkem snadno. Tehdy vznikaly moje učebnice tak že se psalo do různých sešitů a na vyřazené spisy a různé papíry a vče bylo uloženo do sklepa kde to asi bohužel zplesnivělo :-(. Hodně věcí se dá najít na Internetu, takýže připomenout si to mohu.

Dlkazem toho že jsem z japonštiny úplně vše nezapomněl je historka v jedné japonské restauraci v New-Yorku, kde jsem pochválil jídlo japonsky.

Když už nic jiného, bylo by zajímavé obnovit kontakt s uvedenými lidmi. Zatím stačí jejich komentář.
)
Fěkuji , - nebo-li Ariágato a na shledanou nebo-li sajonara R.H.

Jak jsem se učil cizí jazyky

16. července 2009 v 14:51 | Robin Hronek |  Studium cizích jazyků
Vážení přátelé,

Ve článcích které zde píši o sobě jsem se nezmínil o tom, že jsem se učil cizí jazyky. Když mezi Vaše koníčky patří cestování, je třeba umět v jazyce dané země poprosit, poděkovat a tak.

Jelikož je moje babička angličanka, učil jsem se od mala anglicky. To ale není tak zajímavé jako to, že když mi bylo asi tak 14 nebo 15, chtěšla moje babiučka abych přes svůj hendikep uměl něco co moc lidí u nás neumí, a to bylo učit se japonsky-. Bylo to velice zajímavé a do dnes si něco málo z toho pamatuji.

Až dnes jsem hledal něco k tomuto tématu a objevil jsem stránku, kde je také Japonská abeceda. Ono je tam toho víc ale k tématu učení se cizím jazykům to je. Zkuste se podívat na http://languages.blog.cz/0809/japonska-abeceda a mělo by se vám to tam objevit.

Ke článku o té japonské abecedfě jsem napsal komentzář, kde se obracím na lidi co umí japonsky aby tam dali nebo dali komentáře na další ,věci na téma "Japonská gramatika a tak. Můžete tak učinit i zde.

Děkuji

R.H.

Lidi dělají občas potíže

14. července 2009 v 13:35 | Robin Hronek
život je dnes velmi složitý, přestože moderní technika nám ho má usmnadnit. Z velké části tomu tak je ale její používání závisí bohužel na nás. Já sám patřím k lidem kteří se o to zajímají takže mým dalším koníčkem vedle hudby záhad, Bible a cestování jsou počítače, Internet, mobilní telefony a informační technologie. Hodně lidem jako jsem já by na přčíklad velice usnadnilo běžný život kdyby i u stánku na ulici šlo platit kartou i za párek v rohlíku či zmrzlinu, nebo zcela automatizovat účetnictví u společností které nám slouží k tomu, abychom měli vodsu, plyn, elektřinu a měli zaplacený nájem. Hodně věcí tohoto druhu fungovalo vždycky ale stávalo se že se občas něco nepovedlo a pak z toho byly a i dnes onbčas jsou tahanice a běhání po úřadech jen proto že někdo někde něco zvoral, pokazil, včas nevyřídil mebo včas neposlal a tak. Kdo je ten někdo? Člověk.

Občas mne takové věci zlobí a i kdyxž na to nejsem vyškolen, jsem schopný nějaqký takovýto problém s počítačem u nějakého úřadu vyřešit lépe a funkčně narozdíl od vysokoškolsky vzdělaného odborníka, pracujícího někde jako správce sítě, nebo počíztačového technika. Hodně úředníků a zejména úřednic ani pořádně neumí s počítačem zacházet přitom to co je v každé kanceláři na stole, je normální Windows.

Můj opravný zásah do pracovní sítě konkrétně potřebuje Poštovní spořitelna, kde jsou nejen sprostí zaměstnanci zejména jde-li o poštu, ale neschopní technici. U mobilního bankovnictví totiž nejdou poslat peníze na některé účty a zadání platby je označeno jako chybné datum splatnosti pokud je příkaz zadáván před 10tým dnem měsíce, kdy chceme někam poslat peníze

U České pojišťovny se mi zase stalo že mi nabízeli nějaký bonus ale abych ho zařídil, musím na hlavní pobočku, přičemž ta účednice měla vše před sebou a nešlo jí to udělat. Přitom je to záležitost kterou by sama uměla vyřešit průvodcem připojení k domácí síti Microsoft.. Doma mi taková blbost funguje a umím to i bez vysoké školy a průvodce. Prý to není bezpečné, přitom v rámci speciálního systému té pojišťovny to bezpečné je protože data o účtech, pojistkách a zákaznících jsou speciálně zakódována a nejdou otevřít v ničem jiném než v tom speciálním programu.

Jediné co neumím, ale poradit byste mi mohli Vy, nebo to i udělat, je zařízení platebních terminálů na kreditní karty fungujících bez poplatků. Věděl bych jak nato, ale sám to neumím. Jde o to ukradnout software terminálu obchodu kde to funguje a upravit ho pro jiný obchod. V přeložené formě bych snad i já přepsal to co je tam čitelné, protože to co je čitelné se vypisuje na obrazovku, avšak pproblém je že text musí mít stejný počet znaků jako to původní. Jinak to nefunguje. Problém ale je, jak to zařídit aby se chod terminálu odposlouchával a zapisoval na disk. No to je už vysoká programátořina.

I v mnoha jiných věcech jsem zjistil že co si člověk neudělá sám, to nemá, nicméně si zatím musíme dávat pozor sami nato co zařizujeme, kde nakupujeme, než to někdo šikovný kdo to na rozdíl ode mne bude umět vyřeší.

A závěrem otázka pro čtenáře: Také si myslíte že by počítače mohly omezit lidský chybový faktor? Já říkám že ano. Člověk je totiž něco, co může záměrně dělat chyby když se mu někdo nelíbí, nběco zvorat protože je unavený, něco zapomenout, nebo díky dovolené někomu zkomplikovat život protože díky tomu náhodou něco nefunguje.

R.H.

Technická rada pro čtenáře

10. července 2009 v 11:15 | Robin Hronek
Vážení přátelé,

Jsem belice rád že vás něco zaujalo natolik že chcete napsat komentář, ale velice bych ocenil kdyby jste v případě psaní komentáře ten komentář také napsali. Stalo se mi že někdo komentoval článek o hledání věcí ale odeslal prázdný formulářn kam vyplnil pouze jméno web a adresu a zapomněl napsat tzext komentáře.

Měl bych prosbu pro čtenáře nejen tohoto, ale všech blogů na tomto serveru, aby pokud komentář mnechtějí podávat, aby ho vůbec nevyplňovali a článek si jen přečetli. Pokud chtějí napsat komentář, teprve pak vyplňte formulář komentáře který nezapomeňte napsat.

Děkuji

R.H.

Hledání věcí

9. července 2009 v 13:39 | Robin Hronek |  Pro zasmání
Krucinál himl hergot, kam jsem dal ty brýle! Jeěště před minutou to tady leřelo a už to tu není. Tadsy zas někjdo uklízel a když potřebuji tužku, není tu.. ..... Jistě se Vám stává že takto nadáváte když nemůžete něco najít a nejlépe tehdy když danou ztracenou věc zrovna teď velmi nutně potřebujete. U nás doma se to děje pořád. Rozdíl je jenom v tom že já nemohu něco najít protože špatně vidím a máma neumí dát vcěci na místo, kde byly. Velkou roli také hraje rozdílný názoir na pořádek. Když v jedné domácnosti hospodaří více lidí (stačí 2) tak se pořád něco hledá Pokud se to u vás také děje, můžete se o tom také zmínit.

U mne doma najdeme mnoho příkladů rozdílného názoru na přehledný pořádek. Jelikož bydlím v malém bytě, je potřeba dávat věci na místo, kde jsme je vzali. Já sám se to snažím dělat a také pokud jde o moje věci na které mi máma nesahá, jsou obvykle tam, kam jsem je položil. Díky tomu že se mi máma stará o jídlo a vaří mi, nelze tento způsob pořádku v kuchyni udržet, protože mámin způsob přehledného pořádku je mít vše naházeno na jednu hrom,adu, která se neustále přehazuje, díky čemuž se nenajde vůbec nic :-).

Také se Vám stžává že věšci dělají naschvály? U nás je to normální. Spočívá to v tom že něco děláte a to co zrovna potřebujete, nemůžete najít. Na ukázku bych měl jeden příklad právě ze dne kdy jsem napsal tento článek: Vařili jsdme květák s bešamelem a nemohli jsme najít takové stojaté struhadlo které je tvořeno více struhadly různých typů a tak dobře stojí na talíři nebo míse kam padá to co strouháme. Sotva jsme sýr rozstrouhali na jiném obyčekném struhadle, tak jsme tam to pěkné struhadlo našli.

Jsou ale i horeší situace kdy se něco potřebuje a díky tomu to není. Jistě se i Vám stalo že jste nemohli něco najít a sotva jste si to koupili nové, lkeželo to na stole. To se nám taky stalo. Nejlepší je to ale tehdy, když se takto ztratí něšjaký doklad či úřední listina. Nám se to přihodilo a je to nevysvětlitelná záhada. Také se Váím přihodilo že jste měli zalepenou obálku s úředním dopisem a na příslušném úřadě byl v obálce jiný papír než tam měl být? Nám se to stalo s nějakým papírem pro doktora.

Kapitola sama pro sebe jsou ponožky. Já se potřebuji rychle obléci a nemohu najít ponožky. Vždy najdu jednu, nebo tři a žídná není zcela stejná. \Stává se tedy že mívám občas každou ponožku jinou. Dá se tomu předejít tak že po vyprání dám oběw ponožky v páru jednu do druhé.

Zajímavá situace také nastane tehdy, když se věc kterou nemůžeme najít zcela náhle objeví na neobvyklém místě. |Když jsme ještě bydleli ve velkém bytě, nemohli jsme jednou najít velký hrnek používaný na snbídani. Objevil se na půdičce což byl prostore v předsíni se sníženým stropem. Asi ho tam někdo bezmyšlenkovitě dal.

Velmi zlomyslné umí být brýle. Try hledám téměř pořád. Nic z toho co jsme si říkali na nšě neplatí, protože brýle nikdy nejsou ani tan, kam jsem si je položil.

Pokud s tím máte nějaké zkuišenosti, můžete přidat komentář. Historek pro zasmání mohu napsat víc.

R.H.

Moje hudba RHMUSIC.ORG

8. července 2009 v 15:34 | Robin Hronek
Vážení přátelé

Jistě jste se někde dočetli že hudbu nejen poslouchám ale i skládám. Je to elektronická hudba jakou dělá třeba Jean Michel Jarre. Měla by zde pro tento případ fungovat anketa z otázkou jestli jste tu hudbu slyšeli. Ktomutoi účelu slouží server RHMUSIC.ORG - http://www.rhmusic.org .

Aby se úpředešlo hloupým odpovědím v anketě nebo zbytečným kritikám jen proto, že máte rádi něco jiného, není vůbec žádný problém si nejdříve poslechnout toho Jeana Michel Jarreho. Je toho hgodně na YourTube a vůbec všude.

Bohužel nemám čas nic skládat a starat se o uvedený web, kde akorát za jeho provoz kolem Vánoc zaplatím provozní poplatky. Mám pár nápadů jak to vylepšit a co sd tím udělat kór když mám teď dost silný počřítač na výrobu nejen CD, ale i DVD a pokud se to budu moci naučiut, chtěl bych si na svou hudbu dělat videoklipy. Využijme toho, že je to blog a pokud víte jak na to sehnat něšjaký jednoduchý program, kde by to šlo nejrychleji, stačí napsat komentář k tomuto článku.

Články o mé hudbě jsou na tom RHMUSIC.ORG kam všechny zvu.

R.H.

Jak žiji a co dělám

8. července 2009 v 15:01 | Robin Hronek


ážení přátelé,

Ve článku kde se Vám představuji jsem Vám předložil odkazy na své stránky, které ale bohužel musíte kopírovat do kolonky na adresu ve Vašem internetovém prohlížeči. Pokusíme se je nyní znovu zopakovat a to tak, abyste na ně mohli jenom kliknout a dostali se tam, kam chcete.

Než se tak ale stane, kouněte se na obrázky z mého života, které uvidíte také na serveru Gaslerie.cz - a sice na http://hronekrobin.galerie.cz .

Tady Vás nyní mohu oficiálně u sebe přivítat ovšem dávám přednost jinému barevnému schématu pro společenský oblek. Vidět zde můžete kousek mého bytu.

Když jsme tak u těch obrázků, nevěřili byste tomu, co se dá vše vyfotit z okna a na procházkách v mém okolí. To vše najdete v mé galerii ve složce "Pohledy". Ze svcého bytu Vám ještě ukážu pár následujících fotek bez komentáře a pak se podíváme dál.








Další informace jsou k dispozici na mých osobních stránkých, které najdete na http://www.volny.cz/robinx

Blog podobný tomuto je na adresa: http://Robin.Hronek.sblog.cz kde jsou všechzny články o mne a o trom co dělám. Tadey je všechny shrneme, nebo je napíšu znova trochu jinak a použiji technické možnosti tohoto blogu, které jinde nejsou.

Další web který je o mne a který jsem sám dělal je prezentace mojí hudební tvorby který můžete vidět na adrese http://www.rhmusic.org kde jsou také ukázjy hudby v MP3. Ty jsou ale ze starých věcí takže nejsou úplně nejlepší.

V dalších článcích se podíváme i na jiné věci a uvedu zde další odkazy na stránky které touto cestou lépe zviditelním, protrože blog je web kam se akorát píše obsah a forma webu je profesionální na rozdíl od stránek které dělám celé.

Dáler mne zajímají různé věci které k životu obvykle nejsou potřeba, ale pokuzd tomu věříme, mohou nám jej obohatit nebo zkvalitnit. Tím myslím studium Bible o čemž sem kdyžtak napíšu speciální článek a jinak jelikož mám rád SciFi a moderní věci, zabýval jsem se donedávna ufologií, ovšewm pro větší, přehlednost to taky bude chtít speciální článek.

¨R.H.